11.kapitolka...=o)

8. prosince 2008 v 11:39 | Lizzie |  První povídka
Dodám jenom prá věcí... S tím, že zvědavost je nemoc úplně souhlasím.... Možná, žeto opravdu začíná malinko připomínat telenovelu, ale nebojte Chosé nepřijede...=o) Jinak omluvte chyby a budu ráda za komentáře....=o)


Po chvíli se opravdu uklidnil. "Nemůžou, porušili by smlouvu." Tak o smlouvě mi nikdo nic neřekl. Jako obvykle. Proč by se taky obtěžovali něco říkat kříženci? Vzápětí jsem se, ale zastyděla, že mě něco takového jenom napadlo. Všichni byli milí. Samozřejmě Jasper je výjimka potvrzující pravidlo. Nejspíš jenom zapomněli. Napadlo mě. U nich už to přece všichni dávno věděli. Nenapadlo je, že se přátelím s vlkodlaky. "Musejí. Pokud jí nekousnou zemřou jak oni, taky vy." Já už v podstatě mrtvá jsem. Dodala jsem v duchu pro sebe. To s ohrožením smečky byla pravda. Když Volturiovi zničí Cullenovi, nenechají si ujít příležitost ani k vyhlazení vlkodlaků. Druhá možnost mi vadila víc. Představa, že by se něco stalo Leah, Jakovi… nebo…nebo… přinutila jsem se pomyslet i na to poslední jméno … nebo Sethovi byla nesnesitelná. "Promiň, ale musím jít. Nerada bych, aby Cullenovi věděli, kde a s kým jsem byla. Nechci ti přidělávat zbytečné problémy. Prostě na mě zapomeň Sethe." Věděla jsem, že kvůli té věci s otiskem to není možné. Věděla jsem, že nezapomene. Stejně jako já. Taky na něj budu myslet - pořád - ale takhle to bude lepší. On to rozdejchá a najde si někoho jiného. (A nedá si říct a nedá. Pořád bude vymýšlet nesmysly…=o))Lhala jsem sama sobě a dobře to věděla… "Lily, nezapomenu. To ani nejde. Ať mám přiotevřené nebo zavřené je to jedno. Pořád vidím jenom tebe. Všechno mi tě připomíná. Jak můžeš zapomenout na něco co je všude?" zase zesmutněl. Co jsem měla říct? Jsem na tom stejně? Když to udělám nechá mě jít? Asi ne. Co to udělal zrzek? Lhal a docela úspěšně. Uvěřila mu. Ale ublížilo jí to. Vzpamatovala se. Nikdy ne úplně a rozhodně ne sama. Hádala jsme se sama se sebou. Ale co teda dělat? Mám zase lhát a ublížit mu? Ne… do toho se mi teda rozhodně nechce… A nakonec… Proč nezůstat se Sethem? Volturiovi vnímají čas jinak. Mohli bychom spolu pár let být, ale neublížilo by mu to potom o to víc?

***

Sledoval jsem si. Zajímalo mě, co řekne. Evidentně bojovala sama se sebou. Chvíli se mračila. Chtěl jsem vědět, co se jí honí hlavou. Najednou strnula, zbledla a rozklepala se. Po lese se pomalu začal šířit upíří pach. Vzápětí jsem s trochou šoku zjistil, že se šíří od ní. Měnila se. Chtěl jsem odejít, ale zároveň jsem nemohl. Bylo by lepší kdybych odešel, ale chtěl jsem vidět její krvežíznivou, bledou a smrtící polovinu. Věděla jsem, že to bude nebezpečné pro oba, ale zvědavost je nemoc…

 


Komentáře

1 Naťa Naťa | Web | 8. prosince 2008 v 13:09 | Reagovat

to píšeš ty?

2 Naťa Naťa | Web | 8. prosince 2008 v 13:19 | Reagovat

to je z knihy? ja čitam iba prvú knihu zo štyroch tak ja neviem prepisuješ to alebo píšeš?

3 Andie Andie | Web | 8. prosince 2008 v 17:05 | Reagovat

4Naťa: Jasné, že to píše ona :D Ona je autorom tejto poviedky :)

4Leni: Super! :D Mno toho Josého ani nepomýšľaj dať tam xD Btw. Súhlas :D Zvedavosť je nemoc :D Ale taq snažím sa krotiť :D ale veď vieš, jaq som vyzvedala, jaq to vlastne na intráku vyzerá xD :D

4 Cleo Cleo | Web | 8. prosince 2008 v 19:02 | Reagovat

Ajojky,ako je?Mne horzne,zase...

5 nicky nicky | Web | 8. prosince 2008 v 19:35 | Reagovat

Afoojky ako sa máš?

6 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 30. března 2009 v 17:03 | Reagovat

já bych tam taky čekala xD xD xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama