8.kapitolka II. část

2. prosince 2008 v 16:45 | Lizzie |  První povídka
Prostě jsem k tomu nemohla napsat 9.kapitolka ne při téhle délce... Opět je to strašně krátký... To udělá radost Janče, že? =o) Ale prostě jsem potřebovala něco dělat a tak jsem napsala tenhle kousek... Jinak ty závorky jsem si prostě nemohla odpustit... Já vím, že vás asi nezajímá že pomeranče můžu na kila, ale je to prostě jenom vysvětlení těch pomerančů no... xD No tak zase budu ráda za komentáře a omluvte chyby... Nečetla jsem to po sobě.... Mějte se pěkně a zatím ahoj Lizzie =o)


Všichni byli milí, všichni až na jednu výjimku. Tou výjimkou byl Jasper.(Pozor překvápko...xD) Vědělajsem, že nemá rád mojí lidskou polovičku. A já jeho přítomnost taky zreovna nevyhledávala. Byl až moc podobnáý někomu, koho jsem kdyysi znala a nakoho jsem se snažila léta zapomenout. Poslední dobou se mi to i docela dařilo...Lépe řečeno tu dobu, co jsem bydlela u Clearwaterů... Netoužila jsem po Jasperově přítomnosti a on netoužil po mé. Vím, že jsem měla hlídat smečku, ale nedokázala jsem se k nim přiblížit. Nezvládla bych dělat špeha Volturiovým a nebyla jsem si jistá jak bych reagovalal, kdybych potkala Setha... Možná že Volturiovým řeknu jenom to, co už vím a přidám k tomu Jacoba... To jsou celkem čtyři, možná pět vlků... Moment pět... Ještě Leah. že se Jacob už proměnil se dalo jednoduše poznat z hádek, které věčně Edward s Bellou vedli. Ona chtěla do La Push a on jí tam nechtěl pustit. Snažila jsem se mu to rozmluvit, ale odmítal cokoliv poslouchat. Přesto někdo nebo něco zjevně chtělo, abych se s vlky znovu setkala.
Jela jsem do města - nakoupit nějaké jídlo. Přece jenom u Cullenů doma ho nikdy moc nebylo a v budoucnu ani nebude. Akorát jsem se zastavila u regálu s pomeranči (miluju pomeranče...xD) Když se nade dveřmi rozezvoněl zvonek. Zvědavě jsem se otočila po zvuku zvonku a mámel jsem dostala infakrt... Ve dveřích stál Seth Clearwater. Proč se tohle děje? Co to má za význam? Nechápala jsem. Bylo dobré od Setha odejít při tom co jsem a Leah mi ho dává k telefonu, jedu jednou do města a narazím na něj. Jako by nestačilo, že mi ho skoro všechno připomíná. Ještě tohle do toho. Otočila jsem se a zamířila ke kase. Chtěla jsem dělat, že jsem si ho nevšimla a rychle zmizet. "Lily?" ozvalo se těsně za mnou a já věděla že je pozdě na to, abych utekla. Pomalu jsem se otočila...
 


Komentáře

1 Janča Janča | Web | 2. prosince 2008 v 16:59 | Reagovat

hezké! já kdybych byla Lily, tak stejně uteču... nwm proč mn to napadlo :)

2 Andie Andie | Web | 2. prosince 2008 v 17:04 | Reagovat

:D Má jediná nejen upíří sestro :D Ďalšia spoločná vec :) Aj ja milujem pomaranče :) :) :) A kapitola je super :) Mno, s tým Jasperom som sa sekla xD Čo už :D Inaq je to super :) Až na tú dĺžku.. :D :D :D Ale super :)

3 nicky nicky | Web | 2. prosince 2008 v 18:54 | Reagovat

wau fakt to bolo prekvapenie :) poznám veľmi dobre tú situáciu keď sa snažíš zdrhnúť ale už nemožeš.super kapitolka :)

4 Alice Alice | Web | 4. prosince 2008 v 16:17 | Reagovat

nádhera!! Jako vždy... :-) a ještě ti chci říct, že na www.stmivani.blog.cz  je soutěž o nejlepší fan twilight povídku a napadlas mě jako první xDD tak pokud budeš chtít zkus se přihlásit :))

5 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 30. března 2009 v 16:51 | Reagovat

Nohy na ramena a zdrhat xD xD xD xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama