DS - 2.kapitola

27. prosince 2008 v 19:00 | Lizzie |  Dítě Slunovratu
Takže tady je další kapitolka....xD Opět omluvte chyby.. Tentokrát jsem to po sobě sice četla - musela jsem... Takže snad se vám bude líbit... A budu ráda za komenty....xD
EDIT (17. 4. 1810): Vážně se podezřívám z toho, že jsem v úvodu kecala. Není možné, abych to i s tolika chybami měla i zkontrolované... o:) :D




"Ahoj Elvíro." Pozdravila jsem, dnes nějakou smutnou, kamarádku. I přes to, co Kiara říkala, tak ona nevypadala na blázna. Byla jenom neobvykle bledá a trochu smutná, ale to bylo asi tak všechno, co mi na první pohled přišlo jiné. První, ty nejhorší, obavy se rozplynuly, když mě pozdravila.
"Zdravím, Míšo." Sotva uslyšela můj hlas, malinko se rozzářila. Což sice nechápu, ale budiž. Já osobně být v její kůži, tak na nic nečekám a zdrhnu hodně daleko. "Ani nevíš, jak ráda tě vidím." No, možná opravdu trochu blouzní. Na druhou stranu, i dřív vypadala, že je ráda, že jsem tu. Asi jako jedna z mála. Ostatní na mě koukali… No, asi jako bych byla minimálně sériový vrah. A to jsem při tom nikomu nic neudělala. Ostatně ani bych nemohla, když se mi dělá blbě z krve.
"To já tebe taky, ale proč se s nikým nebavíš?" Prostě jsem se musela zeptat. Nezdá se mi totiž, že by zrovna ona byla jedna z těch, co vydrží chvíli zticha. Tedy, když jde o něco vážného nebo má depku, tak jo, ale to je asi tak celé.
"Aha takže s Kiarou si už mluvila." Povzdechla si. "Ale já s nimi přece mluvím! Pozdravím je, pozvu dál sedneme si a oni odcházejí!" Vysvětlila trochu rozčíleně a já už naprosto ničemu nerozuměla. Proč mi teda Kiara tvrdí, že mluví z cesty, když podle Elvíry všichni hned odcházejí? Že by opravdu byla blázen, trpící poruchou osobnosti? A můžou vůbec bludičky mít něco takového? "Posaď se." Řekla a ve chvíli, kdy jsme obě seděli, začala Elvíra jakoby blouznit. Chvíli jsem jí poslouchala a pak mi to došlo. Tedy aspoň ta podstatná část. Samozřejmě, že to Kiaře ani ostatním nemohlo dávat smysl. Protože oni přece nikdy nebyli v mém světě. Ale když jsem opravdu soustředila na to, co říká, poznala jsem, že mi Elvíra popisuje Lukášův dům. Ale proč? Blbá otázka. Stačilo chvíli počkat. Někde v okolí nebo možná přímo v tom domě, prý bydlí další takový jako já. A já ho mám údajně připravit na to, co se stane." Potom začala Elvíra zase mluvit normálně. Možná přímo v tom domě? Je možné, že by Lukáš byl taky…? Ne, to je pitomost. Naprosto nepřipadá v úvahu. Je přece tak normální. A to se s dvojím životem jaksi neslučuje. I Superman byl divnej. A opak mi nikdo nenamluvíte, takže se o tom ani nepokoušejte.
"A co se stalo tam u vás během toho, co jsi u nás nebyla?" Ty jo. Fakt se zbláznila. Že by měla schizofrenii? Nebo jenom Mnohočetnou poruchu osobnosti? Hm… Těžko říct. A nebo jsem se zbláznila já.
"Promiň, ale víš o tom, že jsi mi právě dala úkol?" Zní to blbě, ale neví, jak jinak to pojmenovat. Protože uznejte, že poslání, zní ještě hůř.
"Úkol? Já? Tobě? Ne." Zakoktala se zmatená bludička. Škoda, že tu nemají kamery. Musím si příště nějakou vzít. I když… Stejně mám dojem, že ta by tady nefungovala. Tak zase nic.
"Ale ano, řekla jsi, že v okolí domu mého kamaráda žije někdo, kdo je stejně jako já schopen cestovat mezi světy, ale zatím o tom neví a já ho mám vycvičit, připravit nebo něco na ten způsob." Zopakovala jsem jí její vlastní slova, ale ona mi to prostě nechtěla věřit. Což jenom potvrzuje tu domněnku o tom, že je cvok. Ti taky zapírají.
"Ne to jsem neřekla. A nelži mi." Jako malé dítě. V tomhle stavu nemá cenu snažit se s ní cokoliv vyřešit. Ne, dokud si bude stát tvrdohlavě na svém.
"Promiň, ale budu muset jít. To víš zase mají nějaký… Ani vlastně nevím co." Já měla tu Kiaru poslouchat o trochu lépe. Dobrý ponaučení do budoucnosti… Když na vás někdo mluví, vnímejte ho. Opak se vám totiž může docela nehezky vymstít.
"Hmm škoda, ale zastav se ještě,
než půjdeš pryč." S těmito slovy mě doprovodila přede dveře a rozloučila se se mnou.
Neotočila jsem se a zády k ní jenom pronesla: "Ty víš, že jsem špatná lhářka a tím pádem cokoliv jiného, než fakt, že jsem ti říkala pravdu nepřichází v úvahu." A pak jsem se konečně vydala k Nim. Netrvalo to zase tak dlouho. Šla jsem, dokud jsem nenarazila na jeden z mnoha menhirů, které byli v této zemi. To narazila je myšleno jenom obrazně, samozřejmě. Opravdu oči mám ještě v pořádku. Tak obrovský šutr bych nepřehlédla. Obzvláště ten jeden. Vždycky mi to připadalo kouzelné; jako by v sobě ty kameny měli něco magického. Všechny do jednoho. S tím, že u toho, který jsem hledala já, to platilo dvojnásobně. Byl čímsi zvláštní… Protože zatímco ostatní byli z "obyčejného" kamene, tenhle byl z nějaké podivné látky, nejasného původu. Ne, ještě jsem se nestihla informovat, co to je. Každopádně, ať jde o cokoliv světélkuje to a mění barvy. Nejčastěji je ovšem čisté bílý.
Jako obvykle, i dnes u něj stáli muži v černém a další muži v bílém. Jak jsem se už dříve dozvěděla jednalo se o zástupce dobra a zla. Nebo něco na ten způsob. Jenom nevím, kteří jsou kteří. Protože přece jenom samotná černá ještě neznamená zlo a bílá nezaručuje zlo. Hlídali tento menhir a bílí nikdy nešli bez černých a naopak. Proč? Netuším. Ale asi to bude mít cosi společného s tím, že nikdo z nich nestárnul. Jakoby ani nežili - nepotřebovali jíst, pít ani spát. Prostě tam jen tak postávali, mlčky zírali do dálky a když na ně někdo promluvil neslyšeli. Nebo aspoň nijak nereagovali. Tedy pokud to nebylo nutné. Byli jako vojáci před hradem, nepohnuli se, ani když jste jim cokoliv udělali. Rozdíl byl v tom, že k těmhle jste se, pokud to oni sami nechtěli, nemohli přiblížit. Takže žádné pomalované obličeje, ani květinová výzdoba se konat nemohla. A ne že bych nad tím už párkrát nepřemýšlela. Ta černobílá už mi leze na nervy. Proč nemůžou být třeba oranžovo-modří? Nebo něco podobného...
Dnes vystoupil z každé skupinky jeden. První mluvil ten černý. Upřímně, kdybych si měla vybrat, tak ty černé mám radši. Neptejte se proč… Sama nevím, prostě to tak je. Smiřte se s tím. A nebo si stěžujte u výrobců. Překlad: mamka a táta. Prostě to mám v genech. Takže za to ve výsledku vlastně ani nemůžu.
"Michaelo, vítej. Pamatuješ ještě na naše poslední slova?" Uhm… Ale jo. To podstatné vím. A to je hlavní, ne?
"Věřím že ano. Tenkrát jsem ti dali cosi jako formičku. Máš jí tady?" zeptal se a já jsem se jenom plácla do čela. Jejda… V tom všem co se stalo jsem na ní dočista zapomněla.
"Nemám", přiznala jsem se. Zapírat by stejně nemělo cenu. Určitě jí budou chtít vidět. A když jí nemám… Nic s tím nenadělám. V tu chvíli zasáhl bílý muž a přičaroval formu až sem. To chci taky umět!
"Jak vidíš je v ní osm chlívků." A v každém je jedno prasátko… Tedy teď zrovna není, ale to je detail. Až se bude příště někdo ptát, proč mám v pokojíku takový bordel, odkážu ho na ty prasata. "Do každého patří jiná a samozřejmě magická věc." Bezva a můžete mi říct, co v tomhle světě není magický?! Sice jsem si to jenom myslela, ale i přesto mě ten v tom bílém napomenul. Mají jedu docela otravnou schopnost. Když jste v tom jejich poli "nedotknutelnosti" mohou vám číst myšlenky. Pěkná otrava.
"Michaelo, nepřerušuj." Tak mi neříkejte Michaelo.
"Pardon už mlčím." Omluvila jsem se rychle. I když v podstatě nebylo za co. Nic jsem neřekla. To jenom oni mají problém s hlasy v hlavě. Tak mě napadá. V tomhle světě by měli psychologové a psychiatři ráj. Nejdřív kamarádka bludička a teď tihle psychopati.
"K tomu, abys ty věci našla potřebuješ pomoc. Tu najdeš v okolí domu, co ti popsala Elvíra. Nevíme jak je možné, že se to stalo právě jí. U bludiček to není příliš běžný jev. Vlastně se jim něco takového skoro vůbec nestává." Důležité je tam to skoro, že?
"Pamatuj si, že je důležité, abys ty věci našla do nejbližšího letního slunovratu." Časové omezení? To se mi nelíbí. To se mi ale vůbec nelíbí. "To znamená, že na to máš rok, protože slunovrat byl včera." Optimistické. A co mi takhle říct, co se stane, když to nezvládnu? Tedy minule mi to říkali, ale já teď jenom doufám, že jsem špatně slyšela. "Teď se vrať domů a najdi toho chlapce, který ti má s úkolem pomáhat. Poznáš ho jednoduše. Má stejné znamení jako ty nebo kterýkoliv jiný člověk narozený ve správnou dobu. Mimochodem… To znamení je zezadu na krku." Bezva. A co když ten dotyčném bude mít dlouhý vlasy? To k němu mám jako napochodovat s tím, že se jenom podívám, jestli náhodou taky nemá podobně blbé datum narození jako já? To těžko.
Sotva to dopověděli, vrátili se do řady a mě bylo jasné, že nic dalšího se už dnes asi nedovím. Ještě jsem se stavila za Elvírou, jak jsem slíbila. A možná taky proto, abych jí vysvětlila, co se s ní dělo a že jsem za to ve výsledku vlastně mohla já. Potom jsem taky skočila za Kiarou, které jsem se snažila vysvětlit o čem, že to chudák bludička mluvila.
Když jsem se o něco později vrátila domů bylo docela brzy ráno. Ale spát se mi nechtělo. Ostatně jako pokaždé, když jsem se vrátila z jiného světa. Už mě to ani nepřekvapovalo. Čas tam plynul jinak, než tady. Někdy rychleji, jindy pomaleji. Většinou jsem měla štěstí, ale párkrát se stalo, že jsem byla špatný okamžik na špatném místě… no, spíš ve špatném světě. A přestože jsem se skoro ihned vrátila, minimálně hodina byla pryč.
 


Komentáře

1 Šárka.............SBéčko............... Šárka.............SBéčko............... | Web | 27. prosince 2008 v 19:02 | Reagovat

Mooooooooooooc pekná dalši prosim!

2 Andie Andie | Web | 27. prosince 2008 v 19:39 | Reagovat

super :) zajímavé :P som zvedavá, jaq sa všetko vyvynie :D

3 Cleo Cleo | Web | 28. prosince 2008 v 10:44 | Reagovat

*-------------------------Začalo hlasovanie SONPS!-------------------------------

Thak si zháňaj hlasy--------------------*

4 Šárka.............SBéčko............... Šárka.............SBéčko............... | Web | 28. prosince 2008 v 12:34 | Reagovat

ahojky chci se zeptat jak se delaji oblibene stranky!napis mi dekuji!

5 nicky nicky | Web | 28. prosince 2008 v 13:18 | Reagovat

Okej určite sa ozvem :)

6 Katk@ Katk@ | Web | 28. prosince 2008 v 15:00 | Reagovat

Pěkné. Já jsem si první přečetla tento díl protože jsem si myslela, že je první a pak jsem si  toho, všimla tak jsem si šla přečíst ten první XD

Když jdu na blog a vidím další komentář a říkám si super někdo byl na mém blogu, pak se podívám a zase ty XD Ale nevadí já jsem ráda, že na můj blog aspoň někdo chodí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama