XVI. kapitola - Aliciina temná stránka

16. dubna 2009 v 18:58 | Lizzie |  Podlehneš strachu a nebo lásce?

XVI. kapitola - Aliciina temná stránka

Autor: ja /Lizzie/


Vánoce. V podstatě by se dalo říct že naše premiéra. Na lidské si nepamatuji a… No Maria zrovna dvakrát na tradicích nelpěla a pokud, tak rozhodně neslavila svátky klidu a míru. Už jenom tam představa je vtipná. Maria u vánočního stromečku a rozdává novorozeným dárky. Pousmála jsem se. Některé věci prostě nejdou dohromady. Jako led a oheň nebo jako… Mužská část rodiny Cullenových má zřejmě něco proti nakupování, takže nás Rose vytáhla se slovy bude se vám to líbit. U Alice to odhadla úplně přesně. Asi po prvních pěti minutách se projevil její nový talent - nebo posedlost? Každopádně ať je to cokoliv je to nakupování. Za to mě se příliš do noty netrefila. Mohla to být zábava to ano, ale mě to z nějakého důvodu skoro až k smrti nudilo. K smrti… "No tak, Lizz. Kde zase jsi?" slyšela jsem volat Alici. Zakroutila jsem hlavou a vydala se nijak zvlášť rychlým krokem k nim.


***


Osobně nechápu jak to ti lidé mohou stíhat. Copak je možné, nakoupit dárky v tak rekordním čase? Pro nás ano, ale pro obyčejné lidi? Dobrá ani my nemůžeme na veřejnosti utíkat nebo tak něco, ale přece jenom. S Alicinou schopností se dárky nakupují o něco lépe. Pokud nechcete něco koupit jí. To je pak problém. Kdo to kdy vymyslel kupovat dárky jasnovidkám. Vždyť to uvidí dřív než vy stihnete cokoliv koupit. Podívala jsem se po ostatních. Alice,Rose a Bella byli ve svém živlu. Zcela viditelně. Sestra byla zase myšlenkami jinde - jako poslední dobou dost často. Přemýšlela jsem co komu koupit. Zrovna jsme stáli v nějakém klenotnictví nebo co to bylo zač a do oka mi padl jeden řetízek. Patřil k němu ještě takový náramek. Dobře na přívěsku byli kytky, který se tak trochu podobali růžím. Usmála jsem se a blýskla jsem očima k Rose. Aspoň bude sranda. Alice zachytila můj pohled a povzbudivě se usmála. Schváleno. Super. Jeden člen naší nové rodiny by byl hotový. Ale co s tím zbytkem? Povzdechla jsem si. Opravdu ty lidi nechápu. A hlavně, kde na to berou? No nevadí. Hurá na další…


***


Zrovna jsem stála před nějakým stojanem s oblečením. S jenom malou nadějí jsem ho prohrábla. Co jim koupit? Už asi chápu proč Maria Vánoce neslavila. Než by všem novorozeným něco sehnala… Znovu jsem zavrtěla hlavou. Maria sem, Maria tam. To je ještě daleko.Dobře měsíc a půl není pro nesmrtelného nijak dlouhá doba… Ale ani nijak krátká. A už zase. Znovu jsem se přistihla jak přemítám nad Mariou. A od ní už byl jenom kousek k myšlenkám na Mel a Kyru… Grr… Klid. Pohled mi padl na nějaký kus oblečení. Které, jak se později ukázalo nebylo nic jiného než tričko. Docela pěkný tričko. Tak jo… Komu ho oblečeme? Projížděla jsem si v duchu všechny členy Cullenovi rodiny. Vzápětí jsem se málem začala smát. To při představě Emmetta… A bylo hůř. Carlisle… Ne, myslím, že pánskou část jejich rodiny radši vynechám. Dobře. Takže dámská část rodiny. Rose. Ne. Esmé. Ne. Alice. Ne. Pro tu ostatně něco sehnat dá zabrat. Už jenom proto, že to všechno hned uvidí. A pak se má jeden snažit. Bella. No, to by možná šlo. Tak jo… Zase jeden dárek z krku. Bože, tohle by se mělo dělat na etapy. Znovu jsem se nějak propadla do myšlenek. Jako už po tolikáté jsem se vrátila do toho dne, kdy přišel Seth… Jo jsem s tím už otravná a kolikrát i sama sobě, ale… "…Quileutské legendy jsou pravdivé…" zněli mi v hlavě jeho slova. Na mojí otázku jaké legendy se mi dostalo víc než jasné odpovědi. "O nic nejde v podstatě jenom o to odkud pocházíme a tak… to nejde takhle říct musela bys…" najednou se zarazil. Okamžitě mi došlo co bych musela. "Nesměla bych být upír, předpokládám." Odpověděla jsem sama a ani mi nedošlo, že to říkám nahlas.Už jenom jeho výrazu mi bylo jasné, že jsem uhodla. Dobře, ukázalo se, že problém není ani tak v tom, že jsem upír jako spíš v té smlouvě. Jenže žádná smlouva by nebyla, kdyby… Uáá… Opravdu potřebuju psychiatra a kdo tvrdí že ne, tak evidentně neví, co se mi honí hlavou. Strčila jsem si neposedný pramen vlasů za ucho a radši se vrátila do reality. K nakupování. Nakonec to nebylo tak děsivé jak se zdálo ze začátku a sehnala jsem i většinu dárků. Většinu. Což znamená, že tohle budu muset dát ještě minimálně jednou. Ale řekla bych, že odedneška jak se ozve nákupy přidám se ke klučičí polovině Cullenových a zůstanu doma. Nebo… Možná… Ale co uvidí se příště… Snad…
 


Komentáře

1 Markéta Markéta | 16. dubna 2009 v 19:44 | Reagovat

povedený......konečně nejsem jediná kdo nerad nakupuje dárky :)

2 Sasanka Sasanka | Web | 17. dubna 2009 v 15:12 | Reagovat

Jé, jasně žemi nevadí, když si mě dáš do oblíbených x) Komu by taky vadila možnost zvýšit si návštěvnost x) x) x) (mrcha ve mě se ozvala)... Trváš na tom, abych si tě do oblíbených taky hodila??? moment, teď mi došlo, že oblíbené stránky na blogu nevedu... jujky... Leda bych si tě hodila do spřátelených x)

3 Sasanka Sasanka | Web | 17. dubna 2009 v 15:13 | Reagovat

A docela mě čtve, že když napíšu tři otazníky, udělá to toho posranýho smajlíka :D Takže místo zdůraznění otázky tam je taková tlamička co vypadá, jako že právě sedí na záchodě a silně tlačí... :D OMG :D

4 Sasanka Sasanka | Web | 17. dubna 2009 v 15:14 | Reagovat

ááá, zase jsem to já... sice tuhle povídku nečtu... ale nemáš jí danou v rubrice x) Tak si to prav (to se ti stává často, co???) :D

5 Sasanka Sasanka | Web | 17. dubna 2009 v 16:05 | Reagovat

Možnost, že tam nejsem tam je, abych zmátla nepřítele... pravda je taková, že tam jsem x) Ale člověk musí hledat x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama