PP - 3.kapitola

13. června 2009 v 13:46 | Lizz |  Ples příšer

Tak jo snad se to dá přežít a není to tak velký blábol jak mi to připadá...:) Omluvte chyby a pěkný počtení... A za komenty budu jenom ráda... pa Lizz


Podívala jsem se na rozvrh a zavrtěla hlavou. Dneska se stejně ještě nic moc dít nebude. Akorát nám každý učitel zopakuje řád. Pomoc! Vlekla jsem se. Jak také jinak. Nijak zvlášť se mi tam nechtělo. Už aby byla Linda zdravá!
"Rafaeli?" slyšela jsem volat Lilianu a jenom jsem protočila oči. Ten si s ní ještě užije.
"Ahoj." Pozdravila jsem ode dveří celou třídu a šla si sednout.
"Ahoj, Adriano." Jenom jsem se na něj otočila. Pak jsem si vytáhla svůj včerejší "výtvor" a pokračovala v zaplňování papíru nesmysly.
"Co to pořád děláš?" zeptal se zvědavě.
"Co se pořád staráš?" napodobila jsem ho.
Do třídy znovu vešla Williamsová - máme jí na angličtinu a výtvaru. Doufala jsem, že mi dá elf alespoň pro dnešek pokoj. Nedal - přišel dopis.
Málokdo odolá kouzlu času… No a co já jako s tím? Je tam málokdo, ne nikdo.
To vadí¸posunula jsem papír zpět k němu.
Ne, nevadí, jenom… Je to neobvyklé - u lidí­… Vlastně jsem takového člověka ještě nepotkal. A pak ten přívěsek… Je elfský. Nemohl ti ho dát nikdo jiný než elf.
Mračila jsem se na papír. Jenom elf? Nesmysl. Vždyť on je první elf, kterého jsem potkala. Odpověděla jsem a teď se pro změnu mračil on. Zakroutil hlavou, ale aspoň dal pokoj. Ovšem teď, když to konečně udělal jsem měla milion otázek, na které mi mihl odpovědět evidentně jenom on…
Nutno mi připsat k dobru, že jsem to vydržela a na nic se ho konce hodiny nezeptala, i když jsem zvědavostí umírala. Přestávka a znova Williamsová. Vyndala jsem si pastelky. Věděla jsem přesně, co bude následovat.
"tak nakreslete, co jste dělali o prázdninách." Od první třídy je to pořád to samé. Neustále dokola. Že je to ještě baví… Nepochopím. Co se výtvarky týče moc talentu jsem nepobrala, takže si ty obrázky jistě dovedete představit… Chudáci lidi vypadali jako mutanti, zvířata radši nekomentuji…
"Můžu si je půjčit?" zeptal se a ukázal na pastelky, opět mlčky jsem přikývla. Jediné co bylo tak nějak bezproblémové byli krajinky. Takže to- jako každoročně - dopadne stejně, lesem. Lesem a jednou rozmazanou postavou stojící ve stínu. Ten obrázek mi vždycky něco trochu připomínal, ale přece jenom jde pouze o výplod mého chorého mozku nebo ne? Jsem zvědavá co mi na to učitelka řekne. Tři roky nás učí a já stejnou dobu kreslím pořád to samé. No a co má být?
Po hodině úporného a zcela zbytečného snažení jsem měla na papíře hromadu hnědý a ještě víc zelený barvy plus jednu hodně zdeformovanou postavu. Loni to vypadlo lépe. Zhodnotila jsem si sama pro sebe. Jednu věc mám na pastelkách opravdu ráda. Když dokreslíte, jste pořád stejně čistí, jako když jste začínali. Nenápadně jsem se podívala vedle a z mého nenápadně se stalo normální civění. Eh… Tak ten teda rozhodně kreslit umí.
"Pěkný." Řekla jsem a při tom pořád civěla na jeho výkres. Můžete mi vysvětlit jak tohle může někdo zvládnout za hodinu?? Sice už vidím, co mu na to řekne učitelka, ale to nic nemění to, že se mu to povedlo. I když podle lidí (normálních lidí, co netuší nic o existenci elfů a tak) to je mimo zadané téma. Těžko mu bude dneska někdo věřit, že strávil prázdniny v elfské vesnici… i když je to nejspíš pravda.
"Dík." Pousmál se a kouknul ke mně. Najednou měl zase ten zkoumavý výraz. Bože, musí se pořád tvářit tak… tak… ani popsat to nejde, jak je to blbý. "Docela zajímavý." Opravdu se elfové věčně snaží někoho neurazit?
"Houby zajímavý. Příšerný." Ostatně jako obvykle.
Trochu se pousmál.
"Není to zase tak zlé." Ha ha ha .
"Ne. Není to tak zlé, protože je to příšerný a konec debaty." Radši jsem to uťala. Odmítám poslouchat nějaké výmluvy nebo bůhvíco ještě. Přišla k nám učitelka. Nejdřív se podívala ke mně. Chudák.
"Adriano…" povzdechla si a já pro jistotu spolkla odpověď. Nemusím mít hned ze začátku problémy. Ty přijdou postupem času sami. "Nemohla bys alespoň jeden rok nakreslit něco jiného?" znělo to docela zmučeně. To jí to až tak vadí?
"Promiňte, ale nemohla. Ale loni to bylo lepší, že?"
"Ano, to ano." Souhlasila už trochu veseleji. Aspoň, že tak. Pak se podívala na elfa. Chvíli mlčela a pak z nevypadla, přesně ta věta, co jsem čekala že řekne.
"Ehm, Rafaeli…" začali mi cukat koutky. "Máš to opravdu pěkné, ale trochu mimo téma, nemyslíš?"
Na chvíli vypadal, jako by jí nejradši řekl pravdu. O tom kdo je a zničit tak veškeré její tvrzení, že něco takové věci neexistují. Pak si ale nejspíš vzpomněl, že nesmí a odvyprávěl nějakou historku o letním táboře. Na můj vkus až moc dobře promyšlenou. Místy jsem se dusila smíchy. Že mu tohle někdo věří… Opravdu nepochopím.
Po dvouhodinovce výtvarky přišla matika a Cooper. Starý známý nerv. O přestávce tu samozřejmě byla Liliana. Tentokrát jsem ale neodešla. Proč taky? I když po prvních dvou minutách jsem toho už litovala. Z některých jejích vět se mi zvedal žaludek. Jak může být někdo tak... tak růžovej? Prostě hnus. (Btw.: Pokud tohle čte někdo růžovej neberte si to osobně...:))
***
Cesta k Lindě. Doufala jsem, že půjdu sama. Dobrý poznatek do budoucna. Doufat opravdu nestačí.
"Kdo je ta růžová ob... osoba?" zeptal se elf a já se pousmála, že by elfové přece jenom nebyli až tak zdvořilí?
"Liliana." odvětila jsem s klidem. To, co předváděla bylo zlé, ale zdaleka ne nejhorší. Zatím o tom Rafaelovi radši nic říkat nebudu... Koneckonců časem dostane šanci poznat to sám. A podle všeho už hodně brzy.
"Vím, že o tom mluvíš nerada, ale od kolika let za tebou Stín chodí?" povzdechla jsem si. Proč se každý náš rozhovor točí kolem něj? Ta otázka na pastelky a Lilianu se nepočítá.
"Od pěti." zamumlala jsem spíš pro sebe. Překvapeně zamrkal. Pozor šok, že?
"A teď je ti patnáct." přikývla jsem. Nechápavě zavrtěl hlavou. "Ale to je deset let..." Blik cvak a příjem.
"Jo, deset a co má být? Výjimka potvrzuje pravidlo, ne? Navíc šestkrát do roka není tolik. Ještě nějaký další stupidní dotazy?"
"Co jsi pořád nepříjemná?" Já a nepříjemná? Ne. Jenom na něj a Lilianu. Za ty roky s ní v jedné třídě mám vypěstovanou alergii na růžovou.
"Máš s tím problém?" zeptala jsem se a zabočila do ulice, která vedle k domu Lindy. Zahnul se mnou. Teď si hraje na ocásek nebo co to zkouší? "A vlastně... Proč jdeš se mnou?" jako by nestačilo, že ho mám na krku celé dopoledne.
Mlčel. Zastavila jsem se před domem a zazvonila.
"Dovnitř jdu sama." přikývl. "Ahoj, zítra." dodala jsem pro jistotu, aby ho náhodou nenapadlo u čekat. Pitomej je na to dost a navíc elf.
"Buď opatrná." odpověděl a zmizel. No dobře, nezmizel jen tak., nevypařil se. Nic takového, prostě normálně odešel.
***
"Tak co je novýho ve škole?" čím to, že jsem tuhle otázku čekala? Všechno jsem jí odvyprávěla a jenom okrajově se zmínila o Rafaelovi.
"A co? Jakej je? A..." A kdesi cosi... Kdybych byla jí asi bych taky byla zvědavá... No dobře umírala bych zvědavostí, ale...
"Modrookej blonďák, co ti zasedl místo v lavici a má pitomé otázky." rychlá a pravdivá definice. A je docela i hezký, dodala jsem si pro sebe. Ale je to elf a už někdo někdy slyšel o ošklivém elfovi? Tak vidíte. Ne nadarmo se jim říká Půvabný lid.
Linda se rozesmála a já se k ní přidala. Zbytek dne proběhl více méně v klidu. Dokonce jsem se dokopala k tomu, abych přepsala i kousek toho zničeného (grrrr) začátku povídky. I když už mě to nebavilo tolik. Přece jenom snažit se udržet původního znění a neměnit si některé věci... Po nějaké době jsem radši našla papíry s pokračováním a psala dál...
 


Komentáře

1 Katk@ Katk@ | Web | 13. června 2009 v 14:02 | Reagovat

Hele, já nemám nic proti rovnátkům a brejlím!! Já tím jen myslela, že je velmi rozšířená pověra, že chytří lidé musí mít brýle.

2 Andy Andy | Web | 13. června 2009 v 18:15 | Reagovat

keď už spomínaš modrookého blonďáka... :D Ehm, to ti porozprávam na ICQ xD
inak je to super :):):)

3 Nessa--your friend Nessa--your friend | Web | 14. června 2009 v 12:56 | Reagovat

No vidiš to,všetko zlé je na niečo dobré:DMám sa super,ved vonku svieti slniečkoo:DA ty?Aj u vás svieti slniečko?:D

4 Sasanka Sasanka | Web | 16. června 2009 v 19:51 | Reagovat

Juhú :) Další kapitola :) Hili Lizz, rizhidli jsim si ti i kimintíři psít v niší mitiřštini. Přici jin, cvik dilí mistri, misími si piříd zlipšivit... Ji ti sipir, bimbi, pristi jiiiiiiii x) Btw, tiki mím jidin iblíbiní obrízik, ktirí krislím snid vždicki. Ji ti ibstriktní šmiihi :D Jí jsim strišnij krislící intitilint :) Tik si mij fijn i piš bísni... Mni, psíš pivídki... Švihij :)

5 Sasanka Sasanka | Web | 16. června 2009 v 19:51 | Reagovat

Ti vipidí blbi, kdiž ji ti simjí tički :D:D:D:D

6 MiHaRu MiHaRu | Web | 18. června 2009 v 19:19 | Reagovat

super!! a ted famfára!! TTUTUTTŮŮŮŮ!!

7 Lathenie Lathenie | Web | 18. června 2009 v 21:09 | Reagovat

tak zase hezký, ti řikám, když umíš psát takovíhle HEZKÝ povídky určitě bys i zvládla nějakej ten název ty knižky vymyslet...:D jinak moc moc moc hezky tesim se na dalsi kapitolku:)

8 Kikina Kikina | E-mail | Web | 19. června 2009 v 11:01 | Reagovat

Těším se moc na další xDxDxD
P.S.: Máš pěkný blog :-)

9 Sasuke Nara Sasuke Nara | Web | 20. června 2009 v 20:01 | Reagovat

Jo chápu ,že trochu anime nerozumíš :D
Já zase nerozumí stmívání :D

10 Nessa Nessa | Web | 22. června 2009 v 8:37 | Reagovat

Ahojky,ako sa darí?

11 wikolka wikolka | Web | 22. června 2009 v 15:58 | Reagovat

na blogu je třídění sbének

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama