PP - 5.kapitola

1. července 2009 v 13:42 | Lizz |  Ples příšer
Tak jo jedna docela dost krátká kapitola... Ale příště už to bude zase lepší... Hlavně ten konec jestrašně divný.. to bude tím, žej sme ho domýšlela teď, tím pádem jsem am nemohla napsat plno věcí, abych si nezměnila něco důležitýho nebo neprokecla něco z doby pozdější...;) Takže toho konce si moc nevšímejte, ano? No nic... Pěkný počtení, pardon za chyby, a budu ráda za komentáře... Zatím ahoj Lizz,co už jí prázdninylezou na mozek a chce září - ihned ! ....;)


"Kdy máš čas?"
Touhle otázku mi začalo něco jako výcvik. Každou středu jsem šla po škole k Rafaelovi domů. Rodiče mu hrála jedna lidská žena a její elfský manžel… Nechápala jsme to, ale radši ani nekomentovala.
Ze začátku jsem to tak trochu nezvládala. Tak trochu víc… Ukazovala se moje každičká představa. Každá trochu lépe promyšlená. Bohužel pro mě mezi nimi bylo i pár karikatur elfa. Když mě naštval - na což měl talent. Obzvláště když komandoval. Ale s postupem času jsem už dokázala některé své iluze skrýt a některé dokonce i úmyslně…Během těch "hodin" jsem se o něm leccos dozvěděla a podvědomě jsem ho přestala považovat za zrůdu, kterou nikdy nebyl. To jenom já si ho tak označila. Já a můj chorý mozek.
"Kolik ti vlastně doopravdy je?" zeptala jsem se jednou. Neodpověděl hned. A když už to vypadalo, že se k tomu ani nedokope ozvalo se:
"Moc ne. Tedy na elfa moc ne. Něco málo přes dvě stě." Asi se čekalo, že budu ohromeně civět s hubou dokořán, začnu koktat nebo tak něco. To přece bývá obvyklá reakce. Ale to bych nebyla já, kdybych se chovala normálně. Místo šoku nebo nějakého podobného stavu jsem dostala hroznej záchvat smíchu.To jak klidně to řekl a ještě to "moc ne". Tohle a moje představivost je opravdu výbušná kombinace. Tohle byla jedna z iluzí, které jsem nezvládla a možná ani nechtěla schovat. Dvě stě let starý Rafael. Okamžitě mi mozkem blikla Polednice.
"O berličce, hnáty křivé…" zarecitovala jsem a zase vybuchla smíchy. Rafael stál a pohledem kmital ze svojí napodobeniny na mě. Chudák nevěděl co dělat. Volat psychiatra?
Vynadat mi? Urazit se? Nakonec si nevybral ani jednu a přidal se ke mně. Díky bohu.
"Pro…Promiň." Koktala jsem mezi záchvaty smíchu. Aspoň o omluvu jsme se musela pokusit.
"V pořádku." Ujistil mě a ještě trochu mu cukaly koutky.
"Když… Nemůžeš oznamovat, že je ti 200 let tímhle tónem." Poučila jsem ho a potlačila další smích. Chudák moje bránice je taky jenom jedna.
"Jak "tímhle tónem"?" Jistě. Jemu to přece nepřijde divné. Je totiž naprosto normální, že je někomu dvě stě. A já jsem prý případ pro cvokaře… I když u elfů… Kdo ví… každopádně já nejsem elf.
"Víš, pro lidi není dvě stě let zase tak málo. A už vůbec to není normální. A když to oznámíš takovým tím hele-venku-prší tónem, tak se nediv, že vybuchnu smíchy. A v kombinaci s Erbenem…" Kterého bych znát neměla, ale za to může děda. Byl tak trochu cvok co literatury no… Tolik na vysvětlenou odkud jako člen anglicky mluvící země znám Erbena. Radši jsem zatřásla hlavou a odehnala tak další představy… Kdo ví,co bych ještě byla schopná vytvořit…. Rozhodně se mi to nechtělo zjišťovat.
"Polednice… Zvláštní. Odkud jí znáš?" zeptal se elf zvědavě…
Napadlo mě, že stejný dotaz bych mohla mít i já, ale dvě stě let… No pokud se nudil… V rychlosti jsem mu shrnula tu historii ohledně dědy a knížek. Podle všeho to vypadá, že jsem zdědila nějaké jeho geny, protože jsem podobný cvok… Ovšem co se fantasy týče. Nikdy jsem - narozdíl od většiny svých spolužaček - netíhla k románkům. Za což jsem si vysloužila náležitou nálepku, ale co už… Nebavilo mě je číst. Většina jich je totiž ve stylu - na začátku se dva potkají a na konci jsou pořád spolu. Dobře našlo se jich pár, který se mi i líbily, ale jak říkám… Fantasy forever a nikdy jinak. A pokud ještě něco mám míň ráda než románky je to povinná četba. Možná by to nebylo tak strašný, ale jakmile mi řeknou… "Tyhle knížky musíš přečíst…" Okamžitě vůči nim chytám alergii… I když kolikrát zjistím, že to pak není ani tak hrozné. A že některé už mám dávno přečtené.
"Nad čím přemýšlíš?" vytrhl mě ze zamyšlení elfův hlas.
"Nad nesmrtelností chrousta." Odpověděla jsem. Co je mu do toho nad čím já si dumám? I když to jsou jenom knížky.
"A k čemu jsi došla?" Moment, to myslí vážně? Kristova noho.
"Že je to pitomost." A jeden elf zjevně nezná tak docela veškerá lidská přirovnání. Tu druhou část věty jsem si nechala radši pro sebe. Nepotřebuji ho naštvat. Rozhodně ne teď. Podívala jsem se na hodiny, které vysely na zdi.¨
"Jejda!" uklouzlo mi, když mi došlo kolik je hodin. "Musím domů, ahoj." Rozloučila jsem se a vylítla pro bundu a aktovku.
"Ahoj zítra ve škole." Odpověděl a já přidala do kroku. Domů je to sice kousek, ale stejně už bude zle.
***
Proč se musejí moje temné předtuchy vždycky vyplnit?
"Kde jsi byla? Víš kolik je hodin?"
"Promiň… Zapomněla jsem se u kamaráda." Prosím ať přehlídne ten mužský rod. Prosííím.
"Kamaráda? Koho?" Dobře tak zase nic.
"Víš jak jsem ti říkala, že máme nového spolužáka? Tak u toho." Super a mám postaráno o výslech na další dvě hodiny. Že já hubu nedržela.
"A nevadilo jim to? Takovou dobu… Co jste dělali?"
"Mami, prokrista… Kdyby jim to vadilo, tak tam nejsem, neboj." Říkat, že nebyli doma by nebyl nejlepší nápad…
***
O miliony a miliony světelných let později…
"No dobře… Ale příště přijď dřív." Přikývla jsem.
"Můžu už jít nahoru?"
"Běž,ale za chvíli bude večeře." Aleluja… Proč je tak baví vyslýchat? Neskutečný. Nahoře jsem konečně odložila aktovku a naházela do ní věci na zítřek…
 


Komentáře

1 Katk@ Katk@ | Web | 1. července 2009 v 14:51 | Reagovat

Teď jsem začala psát komentář a přistihla jsem se, že jsem napsala Kdy máš čas? xDD Já jsem totiž nevěděla, co napsat, tak jsem se koukla nahoru a přejela očima celou povídku, abych přišla na to, co mám okomentovat a pak jsem se přistihla, že píšu Kdy máš čas? xD No jinak dobrý... O miliony a miliony světelných let později... xD

2 Vamp. and Wolf  girl... (Webmiss Twilight blogu:D) Vamp. and Wolf girl... (Webmiss Twilight blogu:D) | Web | 2. července 2009 v 10:06 | Reagovat

Ok chápu:) Tak mohla bych byt s tim druhym blodem Aff?:)

3 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 7. července 2009 v 16:55 | Reagovat

Máš krásný dess....Hlavně to záhlavko

4 MiHaRu MiHaRu | Web | 7. července 2009 v 22:31 | Reagovat

promin nechci ti dělat reklamu ale mohla bys pro mě hlásnout? Jmenuju se tam Miharu
http://stmivani-team.blog.cz/0907/nej-blog-o-twilight-1-kolo#comment60741606

předem dík!

5 MiHaRu MiHaRu | Web | 7. července 2009 v 22:43 | Reagovat

jo a hrubá kapitolka:-D

6 Sasanka Sasanka | Web | 10. července 2009 v 17:04 | Reagovat

Promiň, že to píšuv takhle veřejně... Ale já nejsem typ člověka, co všechno pochválí, myslím, že na to mě znáš moc dobře. Tohle bylo rozhodně slabé... Dokážež psát o hodně, hooooodně líp. Tak se vzmuž, nebo spíš vzžeň a příště ať je to lepší, ju?

7 Nakira :-) Nakira :-) | E-mail | Web | 15. července 2009 v 20:23 | Reagovat

Začíná se mi ta povídka dostávat pod kůži :-) Moc se mi líbí :-)

8 Lathenie Lathenie | Web | 26. července 2009 v 18:25 | Reagovat

Konečně jsem se dostala k tomu abych si to přečetla... a abych pravdu řekla i mě se tento díl zdál takovej slabší, nic moc se tam nedělo, tak doufám že v kapitole 6. to bude lepší... už si to "běžim" přečíst... a sem zvědavá :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama