PP - 12.kapitola

16. října 2009 v 14:01 | Lizz |  Ples příšer
Je to krátký... A nikdo mi nerozmluvíte, že ne... Jenže kdybych to neusekla tady bylo by to zase moc dlouhý... :) No, nevadí...:) Gomen nasai (snad se to tak píše xD) za chyby... :) Sajonara:D



Ráno jsem přišla do třídy a chvíli nevěřícně koukala. Polovička z těch, co tu byli měla černé věci. Super, díky, Lindo. Usmála jsem se pro sebe. Chudák Liliana. Tedy pokud to zaregistruje. O chvíli později dorazil i můj komplic, co se tohohle týče - Linda. A s ní i Thomas a Rafael. Ten poslední zmiňovaný si na černou nehrál.
"Ahoj." Pozdravila jsem je jakoby všechny, když se zastavili u lavice. Elf se na mě nejdřív podíval a až pak si sednul, malinko jsme se posunula ke svojí straně. Dobře, nebylo to asi tak nenápadné, jak jsem chtěla, protože Linda vrhla mým směrem tázavý pohled. Zavrtěla jsme hlavou. Tohle bych jí vysvětlit prostě nemohla. Rozhodně ne, dokud budu mít za zadkem Morgan a nějaký naprosto nesmyslný obvinění.
"…Adrianin nápad…" zaslechla jsem svoje jméno a to mě vytrhlo ze zamyšlení. Ostatní si ani nevšimli, že jsem byla mimo. No co, stane se. Do třídy veplula růžová lochneska. Na chvíli vypadala překvapeně a pak jenom otráveně a dost znechuceně. Podívala se naším směrem a na tváři se jí objevil úsměv. Proboha, jen to ne.
"Ahoj, Rafaeli." S námi ostatními se neobtěžovala. Proč taky, že jo? Zabručel cosi nazpět. "Někdo zemřel, že jsou tu všichni černé?" Sakra, ta opravdu ví kdy, jak a do koho si rýpnout.
"Ne. Nikdo." Odpověděl klidně.
"Tak někdo zmizel?" strnula jsme. Tohle nemusela. Ví to stejně dobře jako ostatní. Podívala jsem se po třídě. To ticho, co se najednou udělalo. Jako by všichni čekali, co bude dál. Škoda, já totiž chtěla předstírat chvilkovou hluchotu a dělat, že jsem nic neslyšela.
"Co se děje?" můj spolusedící byl zmatený. Aspoň někdo to - zatím - neví.
"Nic." Vstala jsem a chtěla jít pryč, jenže ve dveřích jsem srazila zeměpisáře a to tak, že jsem mu vyrazila všechny věci z rukou.
"Promiňte." Začala jsem ze sebe chrlit omluvy. "Já nechtěla. J-"
"V pořádku." Přerušil mě. "Kam jsi chvátala?" ještě, že jsem srazila jeho a ne Cooper. To už bych teď byla po smrti.
"Na záchod." Vymáčkla jsem ze sebe a cítila jak rudnu.
"Tak běž." Zahuhlala jsem cosi, jakože děkuju a vyšla ven. Pitomá Liliana.proč to musela vytáhnout? Ale dobře mi tak, to mám za tu černou. Došla jsem na záchody, posadila se tam na okno a nepřítomně koukala ven.
Nevím, jak dlouho jsem tam seděla, ale vrátit se jsem rozhodně neměla v plánu.
"Adri?" Jo a plány jsou od toho, aby nevycházely.
"Už jdu." Snažila jsme se znít normálně a víceméně se mi to i povedlo. Otázkou je jestli více nebo méně?
"Z Liliany si nic nedělej. Neví, co mele." Opravdu? Mě přišlo, že to věděla až moc dobře.
"To je v pohodě." Linda se sice tvářila pochybovačně, ale k dobru se jí musí nechat, že ať už si myslela cokoliv, nic neřekla. Ve třídě jsem se posadila do lavice a všechny a všechno ignorovala. Včetně mého spolusedícího. A že se snažil. Nevím, jestli ho to opravdu zajímalo nebo byl jenom zvědavý. Každopádně byl extrémně natvrdlý. Po 45 minutách jsem toho měla plné zuby. Konečně zazvonilo.
"Co se stalo?" Argh.
"A není to jedno?" otočila jsem hlavu jeho směrem.
"Evidentně není. A nedělej, že mě neslyšíš."
"Fajn. Nebudu. Ale stejně ti nehodlám říct, co se stalo. Zeptej se Liliany." A ještě se dozvíš i něco navíc. Já mu opravdu odmítám vykládat o tom co se u nás od doby před deseti lety dělo. Jak se mamka hroutila a mě tahali po všech možných cvokařích, protože jsem nedržela jazyk za zuby a řekla jim o Stínu. Což mi samozřejmě nikdo nevěřil. Jenom jsem čekala kdo a kdy vytáhne i tohle.
"Ale já to chci slyšet od tebe." Jo, to bys nebyl první. Ale kromě cvokařů jsem o tom s nikým nemluvila a s nimi ještě jenom proto,že jsem musela.
"A já o tom mluvit nehodlám. Nikdy s nikým." Zamračil se mým směrem.
"Proč?" Quelqu'un m'aider, s'il vous plaît (pozn. aut.: pomozte mi někdo, prosím) Mlčela jsem. "Adriano…" zavrtěla jsme hlavou. Nic nebude. Nic mu neřeknu.
"Zeptej se tady kohokoliv. Všichni to vědí. Ale já… nechci o tom mluvit. Neumím to." Už teď Liliana a ta druhá koukaly mým směrem evidentně něčím pobavené. No, super.
"D- d-d-d- duch!" zavřískala ta blbka Theresa najednou. Preventivně jsem se otočila, což mělo za následek výbuch smíchu. Zatnula jsem ruce v pěst. Jak jsem říkala… Jenom otázka času… Ale proč? Aspoň, že si to už nepamatují úplně. Děti totiž dokáží být někdy hodně kruté. A já si užila své. Tohle odmítám poslouchat.
"Je to už dlouho. Deset let, takže mohly byste s tím přestat?" stála jsem u těch růžových nádher. Mlčeli. Tohle podle všeho nečekaly.
"Ale no tak. Uklidni se." Mluví na mě jako na cvoka…
"Já nejsem blázen! Byla jsem malá. Tak to nevytahuj, Thereso." Tehdy ve školce jsem to totiž řekla právě jí. Tedy až druhý den. Protože ten první jsem se mírně řečeno sesypala. Nikdy předtím jsem se totiž nebála. Ne tolik. Nebyl důvod.
"A nechceš si o tom promluvit s někým… znám super psychologa…" Grr… Liliana si opravdu nedá pokoj.
"Adriano…" Rafael stál najednou vedle mě a zase to znělo káravě.
"Znáš ho? A co ti poradil?" jí přece nikdo normální nemohl říct, že je duševně zdravá. Jistě normální je relativní pojem, ale víte jak to myslím, ne? Teď zrudla ona. Jsme si kvit.
"Stejně zdrhnul za jinou. Všichni to říkají." Tohle byla podpásovka. Napřáhla jsem ruku, ale Rafael ji chytil.
"Pusť mě." Cukla jsem rukou. Zbytečně, samozřejmě.

Vzduch se začal ohřívat. Oheň. Ano. To bude ono. Pustil mě. Radši. "Nepleť se do věcí, o kterých nic nevíš." Jo, to by prospělo více lidem ne jenom jemu.
"Promiň. Jenom jsem myslela, že by ti to měl někdo říct." Táhni do háje. Jako bych to už tolikrát neslyšela. Kolikrát mi to zvládla připomenout?
"Díky za informaci. Ale nemusíš to každý rok opakovat. Tak sklerotická opravdu ještě nejsem. I když ty si to zjevně myslíš." Oteplilo se ještě o trochu víc… Ale mě to nevadilo. Nebylo mi horko. Prostě jsem jenom věděla, že se to stalo.
"Adriano…" ozval se znovu Rafael. Teď už mi bylo jasné, že je to výtka.
"Promiň." Řekla jsem a začala počítat. No co? Nějak se uklidnit musím.
"Já ti to už říkala?" No jistě, madam je strašně překvapená.
"Liliano, dejte jí pokoj!" v takových chvílích jsem za Lindu vděčná.
***
Daly pokoj. Sice jim to trvalo pochopit, ale ve výsledku… Jeden zvědavý elf se taky leccos dozvěděl a zbytek mu ochotně vysvětlila Linda. Celý zbytek dne vypadal jako by nad něčím přemýšlel. Asi měl nad čím. Ale to asi každý.
"Proč jsi jim tehdy o Stínu řekla?" Tak tohle ho trápilo?
"Bylo mi pět a byla jsem vyděšená. Ptali se proč, tak jsem jim to řekla. Nikdo ho neviděl. Nikdo to nechápal. Až ty. Nikdy mi to nikdo nevěřil. A tak jsem o něm přestala mluvit." Fakt, že jsem tři měsíce nemluvila vůbec si nechám pro sebe, s dovolením. Nemusí přece vědět všechno.
"Ale…" zarazil se. "To je jedno." Vrr. Nesnáším, když někdo něco nakousne a nedopoví. "Co ti Morgan ukázala?" Nepovím. A just ne.
"Nemůžeme se jednou bavit o něčem normálním? Alespoň jednou." Podívala jsem se mu do očí a připadala si strašně unavená. Chvíli si mě zkoumavě prohlížel.
"Dobře. Bude to příjemná změna." Usmál se. Schválně jak dlouho mu to vydrží.
 


Komentáře

1 Andy Andy | Web | 16. října 2009 v 14:15 | Reagovat

Tú eres genial! :D (aneb ty francúzsky, ja španielsky xDD) to si preložíš v pohode :) či nie? xD nevadí :D je to fakt super :) a prosííím si pokračko :) plus aj adresu na Lenka s.r.o. ;) :D

2 Andy Andy | Web | 16. října 2009 v 14:19 | Reagovat

pozn. číta sa to chenial hej? xD

3 Sasuke Nara Sasuke Nara | E-mail | Web | 16. října 2009 v 14:55 | Reagovat

Joo je to v tech hvezdičkách jako jmenech ,ale ch tam není :D vlastne je to všechno z mrtvol v shippuudenu ,ale mužu prozdradit ,že fakt Sasuke nebo Hokage ted zhebne jak koukáš ty =DDDD

4 Lathenie Lathenie | Web | 16. října 2009 v 17:18 | Reagovat

opravdu je to kratší, ale i tak pořád stejně dobrý... a nevim proč, ale tahle kapitola mě zasejc utvrdila v tý moji teorii co jsem ti psala minule...:D ale tak když říkáš že to tak nebude tak ne no... :D

A jinatk já mám taky strašně ráda zimu, je to moje nejoblíbenější období, ale tak prostě sem se těšila na podzim, a on najednou nikde... :(  :D

5 Sasuke Nara Sasuke Nara | E-mail | Web | 16. října 2009 v 19:02 | Reagovat

Sakra spletl jsem se xD ch tam muže být =DDDD a ch je jako jedno * xD a víc neřeknu xD víš já sám jsem trochu zapoměl jaké jména jsem tam napsal xD al jo ch tam určitě jedno je xD

6 Sasuke Nara Sasuke Nara | E-mail | Web | 16. října 2009 v 19:04 | Reagovat

Popravdě jak ted' ještě koukáš tak žijou 3 Uchichové  ,když jsi u toho =D jinak pravda Kakaši je hrozný xD ja jsem si koupil to první vydaní JETIX jen abych se koukl co je tam o Naruto a tam takový .. Choji Akimiči,Kakaši Hatake,Saske Učiha xDDD hroznéééééééééé xD

7 Sasuke Nara Sasuke Nara | E-mail | Web | 16. října 2009 v 19:05 | Reagovat

A ted momentálně koukám na FMA(Fullmetal alchemist) =)) taky moc pěkné teda znám to déle ,ale už to chci dokoukat dokonce =D doporučuju =)

8 Sasuke Nara Sasuke Nara | E-mail | Web | 17. října 2009 v 10:20 | Reagovat

Jj to je jen fan komiks na Bleach xDDD ale jinak jsi v zajimavé situaci.. no už je tam Itachi ? =D to začne teprve zábavaxD

9 Katk@ Katk@ | Web | 17. října 2009 v 11:52 | Reagovat

Já vím, že je to jako bych mluvila do dubu, ale opravdu to není krátké! Mně to přijde akorát. Je to skvělé! :D Předpokládám, že bych neměla vědět, kdo zmizel, nebo jsem to už zapomněla? Jak dokážou být děti kruté, to mi ani nemusíš říkat...

10 Sasanka Sasanka | Web | 17. října 2009 v 13:52 | Reagovat

když já sem upe mimo :) prostě jsem to celý tak nějak nepochopila, něco mi uniklo???
Samozřejmě že to bylo dobrý, úžasný a tak dále, vážně to musím pokaždé opakovat? Nemusim x) Ale nepochopila sjem to celý... možná na to má vliv, že si v duchu zpívám spolu s televizí vedle v pokoji, ze které se nahlas ozývá "Honey, honey, nearly kill me, aha, honey honey" XD

11 Sasuke Nara Sasuke Nara | E-mail | Web | 17. října 2009 v 14:10 | Reagovat

Kyuubi?? No každej chce mít domácího mazlíčka xDDD neboj vše se dozvíš v shippuuden =D

12 Sasuke Nara Sasuke Nara | E-mail | Web | 17. října 2009 v 14:12 | Reagovat
13 Nakira Nakira | E-mail | Web | 23. října 2009 v 21:24 | Reagovat

Docela povedené, těším se moc na další :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama