PP - 14. kapitola

29. října 2009 v 11:11 | Lizz |  Ples příšer
Máte kliku, že jsem tuhle část u měla přepsanou, jinak bych se k tomu nejspíš nedokopala... On totiž Sasuke (kokot jeden, i když... uááá *urgentní zpráva pro mozek: ZMLKNI!*) právě odchází z Konohy..xD Ehm, ale to vás nejspíš nezajímá, takže já mlčim, omlouvám se za chyby a přeju pěkný počtení... :) P.S.: zase je to kratší, ale jinak mi to rozdělit prostě nevycházelo - gomen...:)

Cesta proběhla poměrně v klidu a utekla celkem rychle. A já se zase dozvěděla pár celkem užitečných věcí. Šli jsme akorát zase přes park. Vzpomněla jsme si na Morgan, už zase. Z tohohle jednou zmagořím.
Tady to celé začalo. Celý ten humbuk okolo té mrtvoly, mě a Stínu. Skoro jsem čekala nějakou smrtící kouli, Stín nebo něco jí jinak podobného. Nic takového se ale naštěstí nekonalo.
"Skoro bych tu čekala Morgan." Chtěla jsem nějak porušit to divné ticho.
"Dneska ne. Dává vědět dopředu - vždycky." No, aspoň že je tak hodná.
"Jak?" pokud si pamatuji, tak poprvé jsme varovaná nebyla. Teď bylo zase ticho z jeho strany.
"Špatně se to vysvětluje." A to bylo celé, co mi k tmou řekl. Špatně se to vysvětluje. Ale takových věcí je víc…
"No nic. Díky za doprovod. Zítra ve škole ahoj." Usmála jsem se a začala hledat klíče. Naštěstí pro mě byly v kapse.
"Nemáš zač. Ahoj, zítra." Otočil se a já se vydala ke dveřím. Dnešek byl v mnoha ohledech zvláštní den. Kromě toho začátku až podivně klidný.
"Jsem doma!" Ticho. Nikde nikdo. Hrklo ve mně, ale pak jsem si všimla vzkazu na lednici. Ani si neumíte představit, jak se mi v tu chvíli ulevilo.
Jeli jsme k babičce. Dorazíme až večer. M+A
Super. Klid pokračuje. Zalezla jsem si do pokoje, pustila rádio a během hledání nějaké zajímavé knížky jsem zpívala spolu s ním.
***
Dávala jsem si dohromady útržky toho, co kdy řekl. Doufala jsem, že bych se mohla dozvědět něco, co mi tehdy uniklo.
Tak zaprvé Morgan: je mrtvá, způsobuje smrt a je schopná jí i ukázat. Hotová královna podsvětí. Koukám, že ty moje tituly kolikrát nebyly tak mimo. Ale zpátky k věci. Nechce mluvit o tom, co se stalo jí.pravděpodobně mě chce do sbírky Stínů a dokud žila byla mi prý podobná (za tohle ještě jednou díky. Se mi splnil můj celoživotní sen - prudká ironie).
Za druhé Rafael: elf, kterému je "jenom něco málo" okolo dvou set. Umí léčit a podle všeho zvládá i čas od času zastavit čas. To je zase jednou smysluplná věta. Třikrát čas v jedné větě. To bude asi nějaký nový rekord. I když vím, že ví, že ví, že vím je stejně lepší. Zatřásla jsme hlavou, abych přestala myslet na ptákoviny. Zpátky k Rafaelovi. Mívá nezvyku ptát se na pitomé otázky. A to je asi… Ne, není. Vyrůstal v jedné elfské vesnici - městě. Jeho matka se jmenuje Laura a otec Viktor. Je cosi jako vyslanec. Ale ještě pořád mi odmítá prozradit, co tu vlastně vůbec má udělat. Mimo to se zmínil i o pár elfských zvycích a sem tam utrousil něco o jeho "dětství". Proč je to v uvozovkách? Promiňte, ale nazývat něco co trvalo skoro století dětstvím mi přijde ujetý.
A do třetice - Stín: Ten… nebo ta? Nikdy sem nad tím nepřemýšlela. Budu se muset přeptat. Zatím teda ten, protože říkat ta Stín je trochu divný. Takže teda ten, který mě navštěvuje a vymyká se všemu co mi o nich kdo kdy řekl. Jo a prý si za to můžu sama. (Nikdy!)
Takže když to vezmu kolem a kolem… nemám si vcelku na co stěžovat. Dole cvakla klika. Debil, jsem nezamkla. Ale zase, proč zamykat, když jsem doma?
"Adriano?" "Teta" (mamky známá, co jsem jí pár let říkala teto) Juliet? To nevypadá dobře. To se mi ale vůbec nelíbí. S temnou předtuchou jsem sešla dolů. Mamka tam nebyla. Úplně jsem ztuhla. Tohle se mi nelíbilo ještě víc, než když jsem přišla domů a nikdo tu nebyl. Teď to totiž opravdu vypadá na průšvih. Najednou tu byla nějaká moc velká zima. Alex stál vedle ní, ale během chvíle odběhl do kuchyně. I tak byl i on podezřele zticha. Kruci. Slyšela jsem otvírat se lednici.
"Juliet, kde je mamka?" Na tetu jsem si s ní už pár let nehrála.
"Uklidni se, Adriano. Noře (moje máma - pro ty nechápavější) jenom nebylo dobře. Zůstane dva, tři dny u mě. Pohlídáš Alexe? Kdyby něco, tak zavolej - kdykoliv." Jenom nebylo dobře? To zrovna. Už nejsem malá, abych jim tyhle pohádky věřila. Vlastně já jim je nevěřila nikdy. Vždycky jsem věděla své.
"Pohlídám, ale netvrď mi tu, že jí jenom bylo špatně. Víš moc dobře, že tohle ti věřit nebudu. Co se stalo?"
"Potkaly jsme Weberovou." Aha. Některé věci se zkrátka dědí. A pokud je Liliana Weberová nepříjemná a momentálně zaměřená proti mojí maličkosti, nechci snad radši ani vědět, co se stalo, když moje mamka potkala tu její… Teď už to jenom nebylo dobře dává smysl.
"Ok. Chápu. A neboj my to tu s Alexem nějak zvládneme." Řekla jsem a znělo to jistě. Ale já sama jsem tomu nevěřila.
***
"Alexi, spát." Prohlásila jsem v půl deváté.
"Ale mě se - zív - nechce." To jistě, vždyť sotva drží oči otevřené.
"Pojď a nesmlouvej. Stejně ti to k ničemu nebude."To byla pravda a on to moc dobře věděl. Ostatně tohle nebylo poprvé, co jsme sami doma a nejspíš ani naposledy.
 


Komentáře

1 Sasuke Nara Sasuke Nara | E-mail | Web | 29. října 2009 v 11:43 | Reagovat

Proč o mě píšeš ,že jsem kokot??? xDDDD ne ja vím o kom to je =DDD
...
=DDDDD ty díly bereš nějak rychle =D jake je to číslo dílu?? no ,alespon pak vezmeš rychle i shippuuden ten je taky hustej :-D a určitě zkoukni i filmy naruto a specialy =DDD ty jsou taky dobrý filmy mam dokonce uložene v počítači :Dkdybys nevedela kde je najít ttak tu mas odkazy ...
filmy → http://sasukemir.blog.cz/0801/rozcestnik-filmy
a na specialy to nemužu najit sakra ja to mam na blogu stopro ,ale asi jsem to nezařadil do žadne rubriky xDDDD

2 Katk@ Katk@ | Web | 29. října 2009 v 11:52 | Reagovat

Ha, první koment! :D Co se divím, když jsi to zveřejnila před 32 minutami? No, ale k věci. To "čas od času zastavuje čas" je dokonalé. :D A dneska jsem se v tom ani moc neztrácela, ale kdo co řekl, jsi tam nepsala o nic častěji, než předtím. To bude tím, že teď se moc nemluvilo. A budu se těšit na pokračování.

3 Katk@ Katk@ | Web | 29. října 2009 v 11:53 | Reagovat

[1]: Sakra, já nejsem první! Já věděla, že mně někdo předběhne!

4 Sasanka Sasanka | Web | 29. října 2009 v 12:10 | Reagovat

no já mám dost... takový zmatený myšlenkový pochody... XD akorát už mě fakt nenapadá, jak tě mám pořád chválit, když všechno už jsem jednou nebo dvakrát řekla... Jako vždykcy to bylo neuvěřitelně dobrý, praštěný, úžasný a tak dále a tak dále... A další kapitolku prosím co nejdřív s věnováním pro mě XD neee, je to fuk, jaký věnování tam napíšeš lomeno nenapíšeš, ale prostě ať je to šubydubydup, razdvatřihejrup, vcukuletu, vokamžiku no prostěš co nejrychleji to půjde :)

5 Lathenie Lathenie | Web | 6. listopadu 2009 v 0:03 | Reagovat

jaaaj,na tebe nezvykle krátký... sice jsem se do toho tam trochu zamotala, ale pak jsem se zase vymotala, takže vše OK, kapitola opět skvělá... hned jsu na 15tou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama