Prokletí II. - 9. kapitola

10. února 2010 v 20:37 | Lizz |  Prokletí II.
Tak jo..xD Je tu další kapitola a jako tradičně k tomu budu mít pár připomínek... ;) :D To jenom aby nedošlo k mýlce..xD Jako obvykle... :)
Vím, že jsem slibovala, že tady se už konečně dozví, že jsou prakticky v jedný třídě, ale jaksi se mi tam místo toho vlezl Mike, Ella a velitelka příšer:D Viz. moje note na ICQ:D
Jinak ta Victoria Francés tam...xD Byl - nebo spíš byla - to první malíř(ka), co se nám povedlo vymyslet... Andy pak ještě zmínila Crise Ortegu a Luise Royoa (pokud to mám blbě vyskloňovaný, tak se omlouvám, ale mají mít nějaký jména, na kterých si málem nezlámu prsty :P:D)...xD A ta Victoria se mi už pak nechtěla přepisovat...xD Takže ti dva dostanou příležitost o něco později...xD Konkrétně až.. *mlčí*
Btw. Chudák Ray si se mnou ještě užije. Začíná mě ho bavit deptat, trápit a všechny tyhle možný ty...xD (Už asi chápu, proč měl Nick tolik nehod:D Taky chudák:D)
Jinak slibuju, že v tý příští už to opravdu bude...xD A jestli ne, tak mě něčím probodněte... Protože není možný,abych se tomu pořád vyhýbala..xD Zatraceně:D Vždyť to tam mělo být už před... *počítá* Prostě v tý sedmý kapitole!... xD Teď je tu devátá a kde nic tu nic:D Strašný se mnou:D Chtělo by to Sebbyho rychlost...xD Yes, my sir:D Ehm, vy zase nevíte o čem to melu, že? Kromě Andy...xD A možná ještě Mechika by to mohlo vědět:D Ale to je tak vše:D Pokud ještě někdo tak gomen:D To jsem zase jenom jednou viděla další anime se kterým vás budu otravovat...xD Jmenovitě jde o Kuroshitsuji..xD Doporučuju...;) Ale víc nemůžu říct nemůžu, protože trénuju mlčení:D Vid, Marti:D Nebo lépe řečeno se snažím krotit zlozvyk, že všechno vykecám:D Sakra, ale ten je nějak novej:D Ještě před *další pokus o počty* no prostě dřív by to nehrozilo:D Za to teď tu hubu pomalu nezavřu:D Ne, že by mi to nějak zvlášť vadilo:D Ono přece jenom Tobi a Naruto, co mlčej jsou minimálně nemocný:D
A sčítání lidu a bytů (Nebo tak nějak to bylo, ne? Jak dávai takový ty tenký černý fixy:D:D:D)... Koukejte se přiznat, kdo všechno čtete Keep on:D Jsem zjistila, že je nás trochu víc:D Což je jenom dobře...;) :D Dobře, zatím jsme tři:D Ale i tak:D
A jedna velká omluva, KaThee především:D PP sešit je opět fuč:D To jste nečekali, co?:D Bych to mohla začít počítat, kolikrát jsem ho už ztratila:D Ale zmizel jenom ten druhej (kterej sem právě přetloukám:D) z čehož po vás plyne, že dokud ho nenajdu tak máte smůlu:D :P :D Všichni kromě Itachiho:D Upřímně se divim, že na to má ještě nervy... Luštit ten můj škrabopis.. Obzvláště teď v kostičkách to musí stát za to, že?:D No to je jedno..xD To mi připomíná... Jak se má Nick?:D A ti dva?:D (Nechci jim zase zkomolit jména, takže jenom takhle:D) A co Sasori?:D Ok, to by stačilo na výzvědy... A už by to taky chtělo tu kapitolu, že?:D Úvod zase dlouhej jak cesta do nwm kam:D Moje znalosti zeměpisu na to nestačí:D Že, Querida?:D Aneb kde je jeno Malta:D A co to bylo to druhý? Praia?:D Opravdu nechápu, jak já se dostala až do druháku:D Díky bohu, že zempl už nemáme:D By mě jinak zabilo:D
No nic.. OPravdu končím a mlčím (Ten trénink v mlčení bych mohla uplatňovat i na úvody, že?:D Ale to by pak nebylo ono:D By mě pak nic nenutilo přidávat kapitoly a bylo by to tu jenom plný mých poněkud zmatených a dokonale nesmyslných keců:D)
Ok, myslím, že to je už opravdu vše, co jsem chtěla... Takže končím, mějte se fanfárově *někdo zase viděl kouzelnou školku:D* Sayonara:D
P.S.: Teď mi ještě došlo, že v týhle a tý příští kapitole bude takovej menší časový skok:D Protože tady Ray vypráví, co se děje odpoledne, ale v tý příští bude.. No sami uvidíte, co tam bude:D (Nečekaně dopoledne:D) Jenže mě to prostě vycházelo takhle a až teď mi to došlo... *zase jednou rychlejc psala než myslela* A už fakt mizim:D Pa:D

11. 9. 2152, Pondělí
Becky:
"Becky, cos zase dělala?"
"Ahoj, El. Taky tě ráda vidím. Jak se máš?" pousmála jsem se mile a nakráčela dovnitř. Vlastně jsem podobný přivítání i čekala. Co jiného taky?
"No, nazdar. Podívej se jak vypadáš?" Jako holka, co si hrála s klukama, trochu neodhadla vzdálenost, spadla a roztrhla si kalhoty? Ale to jsem si radši nechala pro sebe. Když nebudu moc provokovat přestane jí to bavit.
"Spadla jsem." Zkusila jsem to, dobře si vědoma toho, že mi to už teď nevěří. Ale, proč se tak stará? Vždyť je to moje sestra a ne matka proboha! Podívala se na mě tím jejím pohled no-to-určitě.
"A kdo vyhrál?" povzdechla si jenom. Uh? A to je jako všechno. Zdá se, že dneska to bude opravdu hodně krátké. Vlastně bylo… Se překonává. Jen co je pravda.
"Luke a spol. Dneska nám to nešlo." Nevadí, zítra je taky den. "Mimochodem, když už jsme u toho Luka. Prý si chodila s jeho bratrem. Který to byl?" nedívala se zrovna nadšeně. Ale zvědavost, je holt zvědavost. A když jsem jednou výjimečně na něco nezapomněla… Tak proč se nezeptat, no ne?
"Tím Luke myslíš Lucas?" přikývla jsem. A hele, že bych se doopravdy něco dozvěděla… Zázraky se dějí. Já na ně snad začnu i věřit… Nebo taky ne. To se ještě uvidí. "Hm… Tak to nejspíš máš na mysli Mika." Mike? Tyhle dva, že jsou příbuzný?!
"Myslíš toho samého co já? Toho slizouna bez mozku?" Neodpustila jsem si rýpnutí. Probodla mě pohledem.
"Mám na mysli Mika. Je pravda, že je mírně… ehm…" snaží se mluvit o něm slušně? Málem mě ta její snaha rozesmála.
"Mírně blbej. I když mírně? Spíš bych řekla úplně. Upřímně nevím, cos na něm tehdy viděla." Ble… tak jestli tyhle dva jsou příbuzný… Svět se musel zbláznit. Není třeba jeden z nich adoptovaný nebo tak něco? Jinak to totiž naprosto nedává smysl.
"Becky…" zavrčela varovně. I když bylo vidět, že to nemyslí tak vážně. Přece jenom… Vždyť mi celého půl roku, co spolu byli komolil jméno. Ale nutno mu dát bod za originalitu… Nikdy mi neřekl dvakrát stejně. Ale to bylo tak jediné, za co má bod. Jinak… No,radši se nevyjadřovat. Akorát bych se zase rozčílila. A to mi přijde poněkud zbytečné. Obzvláště kvůli někomu jako byl Mike.
"Copak? To jsem ti ještě neříkala, že pro pravdu se každý zlobí?" ušklíbla jsem se a radši zmizela do pokoje. Ono se sice říká, že se nemá dráždit hada bosou nohou. Ale když provokovat Elinor… Prostě mě to baví.
Sedla jsem si na postel… A co mám teď jako dělat? Chtělo by to něco vymyslet. Do večeře času dost a já se tu tak trochu nudím. Jenže na to jít ven, už to není ani omylem.
Na chvíli jsem si sedla k počítači. Aspoň nějak ten čas zabít musím. A aspoň kouknu, co je kde nového. Do uší sluchátka (Já chci takyyy…xD Přemluvte někdo bratra, ať mi je vrátí!..xD) a hurá do toho, nic není hotovo. (Nemohla jsem si to odpustit…xD Když říct a půl je hotovo… Lhát se přece nemá…Navíc, když jeden zasedne k počítači, tak pak jen těžko něco udělá…xD)
"Rebeko!" ozvalo se mi u ucha.
"Ty vole! Chceš abych z tebe měla infarkt?!" vylítlo ze mě naprosto instinktivně. Rychle jsem se chytila za pusu. "Promiň, tati. Chtěl si něco?"
"Dej si ruku od pusy. Není ti rozumět a laskavě kontroluj svůj slovník, mladá dámo." Vrr.. Nesnáším tohle oslovení. Ale tak jemu se ty vole asi taky zrovna nezamlouvá. Takže si ve výsledku nemám na co stěžovat, že?
"Promiň. Co potřebuješ?" nahodila jsem výraz alá já nic já… příšera. Ne, že by mi ho tady někdo z nich ještě věřil. Na to mě znali až moc dobře. Všichni.
"Nic. Jenom že už tu minimálně půl hodiny…" Ani ne minutu - jenom aby bylo jasno. Jeho časové údaje známe. "…vyřvávám, že je večeře." Abyste pochopili, u nás vaří táta. Mamka to zkoušela jenom jednou a… No, ta objednaná pizza nakonec byla moc dobrá. Za to ten smrad tam vydržel ještě nějaký ten pátek. "Jsi snad hluchá nebo co?"
"Ne, promiň. Jsem měla sluchátka. Už jdu. Mimochodem, co je vlastně k jídlu?" neodpověděl. Jenom se divně pousmál a odešel. To jsem teda zvědavá.

12.9.2152, Úterý
Dick:
Ráno jsem jenom popadl tašku a opět se poněkud zrychleně vydal na zastávku. Aneb jak jsem jednou zase nestíhal. No, nevadí. Stane se. Asi bych se měl naučit ráno vstávat dřív. Rozhodně by to nebylo na škodu. Ale zase… Komu by se chtělo vstávat? Mě teda rozhodně ne. A taky by to chtělo zamezit po ránu přístup Elle k čemukoliv, co teče a jeden od toho může být jako prase. Tím jedním mám na mysli sebe.
"Dneska nějak dýl, ne?" uvítal mě Tim.
"Jo, jeden bus mi ujel. Jaksi jsme měli doma živo. Něco zajímavého tady mezitím?"
"Ještě ani nijak zvlášť. Co se dělo, prosím tě."
"Ale… Sestře půjčili do rukou kuličky s mlíkem." Jenom se zasmál.
"To je nebezpečný?"
"V Ellině případě? Jo. Vysoce. Obzvláště, když má po ruce Johna." Ušklíbl jsem se.
"Johna?" Tak nějak mi nedocházelo, že je vlastně ještě ani neznám. Dalo se na to totiž téměř dokonale zapomenout.
"Brácha. Ellino dvojče." Vysvětlil jsem omluvně.
"Kolik vás doma, proboha, je?"
"Pět. A to ještě hrozí, že budeme mít zvíře. Nebo aspoň dvojčata pořád otravují. Jenže se jaksi nemůžou shodnout. Stejně mám za to, že v rámci zachování aspoň minimálního klidu se nic takového dít nebude. Bylo by to tam jak ve cvokárně. Ne, že teď by nebylo."
"No co. Aspoň je u vás veselo, ne?" Jenom jsme přikývl. Že bych se teda někdy nudil se říct nedá. Hm, moment. Snad jenom o prázdninách. To totiž prostě není co dělat. Hrozná nuda. Zrušit. (Ihned!)
"Čau, co jsem prošvihnul?"usadil se vedle Luke.
"Celkem nic. Jenom seznámení s rodinou tady Dicka." Zašklebil se Tim.
"Takže nic podstatného." Ujistil jsem ho.
"Mimochodem včera se Becky zmiňovala o jakémsi skicáku… Máš ho tu?"
"Jo. Měl by tu někde být." Pousmál jsem se a neměl ani v nejmenším náladu ho vytahovat.
Včera jsem se totiž tak trochu nudil a tak trochu víc si hrál. A mám takový dojem, že jedna výše zmiňovaná by z výsledku nebyla zrovna dvakrát nadšená. Ale holt byla jediná po ruce. Nebo spíš jediná u který mi ta kombinace nepřišla tak uhozená. Samozřejmě, že to na palici je. Ale prostě to k ní sedí. Ehm… O čem to melu? No o jistým obrázku s okřídlenou Becky. Když já si nemohl pomoct. A stejně je to divný. Tak docela se to nepovedlo, ale nevadí. Mohlo být hůř. Vždycky může.
"A co takhle ho vyndat a pochlubit se, hm?" upadli na hlavu. A pořádně z patra. Minimálně tak… desátého, tipoval bych. Ale zase nemají ani škrábnutí. Že by taky nějaký nadpřirozený potvory? Ne. Tihle ne. Jenom se zbláznili. Jo, to bude ono.
"No, to bych radši…"
"Ahoj, kluci." Přiřítila se Becky jako tornádo k lavici.
"A právě v čas, tady Victoria Francés v kalhotách (pardon, ale jiného současného malíře jsme nebyla schopná vymyslet..xD A za Victorii děkuju Andy…xD)
se právě chtěl pochlubit." He, to je zrada. "Že jo, Time?" He? Tak tohle ne. O tom jsem ale nic neříkal. Jim to ukázat? Možná. Becky? Leda přes mojí mrtvolu. A to vzhledem k tomu, čím jsem bude chvíli trvat. Moment… On opravdu řekl Victoria Francés? Trochu jsem se pousmál. Ta taky kreslila okřídlený potvory. Takže svým způsobem nebyl tak daleko od pravdy. Až na to, že ta kreslila tak o sto padesát procent líp.
"Fakt? Tak to jdu akorát včas. Takže?" Nic nebude. Prostě ne. Smiřte se s tím. Čelem vzad, šáteček a nazdar.
"Ok. Pod podmínkou, že až to uvidíš, tak mě nezabiješ." Otočil jsem se k Becky. "Protože je to za prvý nedodělaný a za druhý plus ty všechny ostatní body k tomu to má moc malá chodidla, to druhý křídlo je napůl chromý, ty oči jsou prostě divný a má to kachní zobák. Za to přirovnání se dopředu omlouvám. Nic lepšího mě nenapadlo, ale prostě to není dodělaný."
"Ty jo takovejch keců k tomu. Co takhle to ukázat?" Zakončil můj proslov Tim a já ten skicák vyndal. Rozhodně nemůžou říct, že bych je nevaroval.
"Eh, dobře ty. Nechápu, jak jsi na ten seznam předtím přišel." Vypadlo z Luka. Hm? Já bych docela věděl. Nenuťte mě to hlavně opakovat. Podíval jsem se na Becky. Já to neměl vyndavat. Jenže kupodivu nezačala ječet ani nic podobného. Koukala na to, jako… Vlastně nevím jako na co, ale vypadala docela bledě. Jejda.
"Hej, Becky! Jsi v pohodě?" zamával jsem jí rukou před očima. Překvapeně sebou trhla.
"Jo, jasně. Ehm… Co to je?" podezřívavě si mě měřila.
"Obrázek?" zkusil jsem to. Chovala se divně. Nechápu, jak mi tehdy mohlo nedojít proč.
"Ty jo kecáš. Bych si sama nevšimla." Nebezpečí, ať už bylo jakékoliv bylo zažehnáno.
"A hele, kdo sem jde. By mě zajímalo, co tak může chtít." Kývl Tim hlavou směrem k tomu divnýmu černovlasýmu klukovi.
"Jo, to mě taky." Ucedila Becky nijak nadšeně. Ach bože. a je to tu zase. Jenom doufám, že se hodlají štěkat někde jinde. Ono totiž jejich projev bývá trochu hlasitější.
"Co ty tu chceš?!" vyjela na něj Becky okamžitě.

Ray:
Blbec. Jiné vhodně slovo popisující mojí osobu prostě nemůže ani existovat. I když i to je nejspíš hrubě podceněný. Až budu mít příště nějaký podobný geniální nápad, jako jít o sešit poprosit velitelku příšer, zaražte mě, prosím. To už bych si pro něj snad šel radši k Becky, která by si to dozajista užila. Ono… Šel bych pro něj radši ke komukoliv, pokud by nepatřil do smečky příšer. Myslím, že si pro příště dvakrát rozmyslím, než zase nebudu vnímat učitele. Rozhodně mi to nestojí potom za to… Těžko říct, co to vlastně bude. Jenom doufám, že mě před školou smete auto nebo jí odnese tornádo. Jinak se totiž asi nevyhnu výsledku své nekonečné blbosti…
***
"Mohl bych si, prosím, půjčit tvůj sešit?" nahodil jsem úsměv. Hlavně vypadat mile.
"Rayi? J-jo, jasně. Jaký?" Pro sebe jsem se otřásl odpore, ale navenek nedal nic znát.
"Včerejší první hodinu." Vlastně ani nevím, co to bylo. Čím dál tím lépe. "Nějak jsem byl myšlenkami mimo…"
"Jasný. A co za to?" Nasadila ten odporný úsměv, co se mi z něj chce vždycky zvracet. Co za to? Hm… Nechám jí na živu? Jenom jsem se na ní tázavě podíval. Mluvit příliš není dobré. Nebo alespoň mě se to zatím nijak zvlášť neosvědčilo. "Nešel bys dneska po škole někam?" Nešel… Ani omylem ne.
"Hm." Ten sešit ale potřebuju. Nebylo by nejlepší začít tak, jak jsem začal. A doma jsem slíbil, že nebudou problémy…
"Fajn. Na." Podávala mi sešit s vysloveně úchylným úsměvem na tváři. Co jsem komu udělal? Příště půjdu opravdu za kýmkoliv jiným…
"Dík." Ještě jsem se na ní pousmál a odešel do lavice. Trochu mě překvapilo, že to milá Becky nijak nekomentovala… Přece jenom jindy si nenechala ujít jedinou příležitost, jak si do mě rýpnout. Ale teď byla podle všeho příliš zabraná do rozhovoru u lavice toho kluka. Zkusil jsem se zaposlouchat, jenže ve třídě byl moc velký hluk. Normálně by mi nedělalo problém, slyšet o čem si povídají. Ale prostě tu bylo příliš rušivých elementů. Obzvláště ve předních lavicích… Že já ten sešit nenechal radši být…
***
Z čehož plyne, že teď o pár hodin později sedím, tady a naproti mně ta hnědovlasá koza cosi mele… Jo, za blbost se platí. V tomhle případě nejspíš nervy.
"No, není to báječně?" v duchu jsem protočil oči. Báječné? Ani bych neřekl.
"Hm." Podíval jsem se na telefon a pak z okna. Ještě spousta času… Mohlo by se začít stmívat. Aspoň bych měl důvod, proč odejít. Jenže takhle? Můžu jen doufat, že jí to brzo přestane bavit. Bohužel, nevypadala na to.
"Mám dotaz." Pousmála se. Moment, ona se vlastně culila celou dobu. Strašný.
"Hm." By mě zajímalo, co z ní vypadne. Tak schválně.
"Ta Anne, jak jsi o ní minulý týden mluvil…" Ježíš. Že já radši neodpověděl, že mám kluka. Byl by klid. Teda možná… "Jak dlouho jste spolu?" A tohle je za co? To jako zkouší zjistit, jestli bych se s Anne nerozešel kvůli ní? Abych řekl pravdu… Ne.
"Proč?"Kdybych jí to řekl, byla by to další zbytečná věc, kterou bych si musel pamatovat. To je totiž základ úspěšného lhaní. Pamatovat si, co jste komu řekli. A pokud tvrdíte dvěma různým osobám něco jiného, zajistit, aby se nikdy nepotkaly. Ideální by samozřejmě bylo mluvit pravdu. Jenže to v mojí situace není zase tak lehké. Nebo možná si to jenom namlouvám. Ono lhát je totiž podstatně jednodušší… A proč si věci zbytečně komplikovat, když takové už jsou…
"No… Já… Totiž…" Kristepane na nebi. Ona se opravdu ptala kvůli tomu? Dělá si ze mě srandu? "Myslela jsem, že kdyby…" Na co se tak vymluvit abych mohl odejít? "…daleko od sebe…" že musím domů? Předstírat, že mi zvonil telefon? Vymyslet si sourozence? Pohřeb? Svatbu? Moment, tu bych možná ani nemusel vymýšlet. Kdybych chvíli počkal… Jenže tolik času nemám. "Co myslíš?" Eh? O čem tu celou dobu žvanila? I když nejspíš je zbytečné ptát se, že? Alespoň tedy pokud plánuje i nadále být tak průhledná. "Totiž nemyslela jsem…" V duchu jsem se ušklíbl. Jo, to je přesný nemyslela… Jen tak mezi námi… Pochybuji, že vůbec zná celý význam toho slova. Nebo, že vůbec kdy potkala to zařízení, co máme v hlavě. "Já jen, že teď když bydlíš tady a tak…" A tak co? Ona mě snad hodlá donutit mluvit nebo co. Snaha se cení, ale jde na to ale úplně špatně. Ovšem to jí říkat nebudu. Ať se snaží. Když jí to baví. "Víš co? Zapomeň na to. Jako bych
nic neřekla, jo?" No, vzhledem k tomu, co toho namlela dělat, jako že nic neřekla… Pokrčil jsme rameny.
"Hm." Koneckonců mě to může být úplně jedno.
"Proč ty vlastně skoro nemluvíš?" Eh? Co ta rychlá změna? Proč skoro nemluvím? Protože nemám o čem, s kým, protože se mi prostě nechce nebo myslí ten úplně prvotní důvod? Každopádně ať tak nebo tak, nic jí do toho není.
"Promiň, do toho mi nejspíš nic není." Hele, co to s ní je? A ať mi laskavě vypadne z hlavy, ano? Děkuji.
"Hm. To by bylo na delší dobu." A na spoustu povídání. Z čehož plyne, že jí nic neřeknu. Smůla. Navíc jak sama řekla, nic jí do toho není.
"Aha. A někdy jindy?"
"Hm." Někdy jindy je docela neurčité časové vyjádření. Takže možná časem, až už mi to bude úplně jedno bych to mohl říct. Jenže pak už na tom nebude záležet. Takže se na to asi vykašlu. Stejně si to tak dlouho nebude pamatovat. Podíval jsem se na mobil. Jestli se nestane zázrak, tak tu vypustím duši. Ještě pořád mi totiž zbývala minimálně hodina času. Otrava.
 


Komentáře

1 Mechika Shikato Mechika Shikato | Web | 10. února 2010 v 21:48 | Reagovat

Konečně další kapitola! Jupí! :-D Hlásím se dobrovolně že já čtu: Keep on. Ale to ty asi už víš, že? :-D Jinak kapitolka naprosto kawaii :-D Ale další bude ještě víc pokud už tam konečně zjistí tu důležitou věc :-D Aspoň dva, když už ne všichni tři :-P Hmm vypadáto, že to nebude vědět Ray ale to je pouze můj skromný dohad :-D No nic já mizím nechci ti to tady příliš spamovat :-D Tak páá!

2 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 11. února 2010 v 9:58 | Reagovat

Ahoj na blogu je další díl povídky ;) Markét

3 upirikaty upirikaty | 11. února 2010 v 14:43 | Reagovat

super díl rychle další

4 Marťa, Itachi, Shikamaru... Marťa, Itachi, Shikamaru... | Web | 11. února 2010 v 19:41 | Reagovat

Něco proti tejrání Nicka? Navíc ještě nezažil všechno... Jo, Dík za optání, Daniel s Andreasem se maj skvěle, až na to, že spolu sedí v jedný lavici a nemůžou se vystát... Muhehe, to ještě bude sranda =D
Jak to, že zas nemáš Adrianu? =D já nemám nic proti tvýmu písmu... náhodou píšeš dobře... jen to nejde přečíst =D
Další super kapitola... =D už se těším na pokráčko, který předpokládám, že bude až ve škole, co? =D =D už aby to bylo =D

5 Mechika Shikato Mechika Shikato | Web | 12. února 2010 v 16:51 | Reagovat

Heh to nevadí :-D Aspoň mám co číst :-D Teda měla jsem :-D Já nevím od kama začnu ale asi někde od prostřed :-D A budu přeskakovat :-D Takže...mě se taky nejlíp píše nějak kolem 00:00 ale už často spím :-D Takže toho moc nejspíš nenapíšu :-D No jakože mimina jsou v klidu ale takový ty řekněme 6-ti letý děcka hlavně když po tobě něco chcou a ty jim nerozumiš :-D Njn ani nepoznáš takový šílení lidi :-D A neboj víkend si užiju :-D To naskenování by nebyl zrovna nejlepší nápad :-D Řekla bych, že byste to nepřečetli :-D Neznáš moje písmo :-P Ano já mám taky rozdvojenou osobnost víš jak se s ní dobře kecá? :-D Jo já to taky nesnáším (ty recitačky ;-) ) Třídní mě na to pokaždé donutí jít a prý příští rok zase :-D Hey já ji asi zabiju :-D Ale abych ti to tak nespamovala tak to už useknu :-P Navíc stejně už nevím co psát. Maximálně: Jak je na tom další kapitola? K čemukoli? ("Už zase?" "JO!") No nic tak já mizím papa :-D

6 Sasanka Sasanka | Web | 13. února 2010 v 19:05 | Reagovat

Už jsem ti někdy řekla, že tě miluju? Určitě už aspoň miliardkrát :D Takže ještě jednou: MILUJU TĚ!!! :D:D Kapitolka skvělá a já už fakt, nevím, co mám pořád psát :D strašně se mi líbilo přirovnání Victoria Francés v kalhotách :D já se z tebe poto-tento :D

7 Mechika Shikato Mechika Shikato | Web | 13. února 2010 v 20:30 | Reagovat

No já jsem jaksi zjistila, že jsem to přepsala celé :-D (K:A díky komu? M: Díky mému úžasnému mozku! K: Ne to díky mě! M: Ne díky mozku! K: Ne díky mě! M: NE DÍKY MOZKU! K:NE DÍKY MĚ! M: Díky mozku a sklapni!) No takže je to zachtáněné, teda zdá semi, že by tam mělo ještě něco být ale to bude určitě jen pár slov :-D :-D

8 Mechika Shikato Mechika Shikato | Web | 13. února 2010 v 22:05 | Reagovat

Oni neznají taková základní slova? :-o Zabít! Ten slovník musíme rychle rozšířit nebo se s nima taky nebudu bavit :-D :-D :-D

9 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 14. února 2010 v 10:23 | Reagovat

Ahoj, na blogu je další díl povídky ;) Markét

10 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 14. února 2010 v 11:02 | Reagovat

Při slově škola mám pupínky.... nikam se mi nechce mám raději prázdniny... co myslíš bude ze ZP zkoušet nebo budeme psát? Mě se to nechce už učit...
Prázdniny jsem si užila, krása a co ty? no vím, že ty se do školy těšíš, takže to se ptát nebudu :D

11 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 14. února 2010 v 11:20 | Reagovat

Um... takže se to asi učit nebudu, budu doufat a naučím se to až na úterý :D stačí, že ssi dneska budu muset opakovat němčinu :D

12 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 14. února 2010 v 11:33 | Reagovat

No to uřiju, jako se neboj... ale pak se půjdu uklidnit za kámoškou... němčina mě zase úplně dostane... áááá jen to pomyšlení.... :D :( :D

13 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 14. února 2010 v 11:37 | Reagovat

No taky se mi dělá špatně :D při pomyšlení na vstávání před 6 ráno.... :( vrrrrr

14 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 14. února 2010 v 11:42 | Reagovat

Jo, Brno a zase budeme mít 5 hodinu volno nebo jak?

15 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 14. února 2010 v 12:01 | Reagovat

Jo, jo optáme se ;)

16 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 14. února 2010 v 12:12 | Reagovat

Jo, jo příjdu ;)

17 Mechika Shikato Mechika Shikato | Web | 14. února 2010 v 16:54 | Reagovat

Njn mrchy. Už jim nikdy nevěř! :-D :-D :-D A pěkně si běž stěžovat :-D :-P :-D

18 KaThea KaThea | Web | 15. února 2010 v 14:14 | Reagovat

Chudák Becky. Ta z toho musela mít vělký šok. :D (Cože? Já ji lituju?!) I když Ray z toho taky asi bude mít trvalé následky. :D Chudák, proč chodil pro sešit k ní? :D Já se ale Dickovi divím, že něco takového kreslí. Kdybych byla prokletá já, rozhodně bych to tak v klidu nekreslila. A už nevím, co psát, takže tentokrát to nebude dlouhý komentář.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama