PP - 32. kapitola

6. března 2010 v 8:12 | Lizz |  Ples příšer
Ahoj... Ne není to přednastavený, ano opravdu jsem vstala okolo sedmé ráno (ještě jsme to dopisovala:D) A ano, cítím se naprosto v pořádku...xD To je prostě jenom tik, který by bylo dobré si udržet. Myslím to ranní vstávání, ale o tom jsem vůbec nechtěla... :D Takže k věci...
Tahle kapitola je... divná. Včera jsem sama měla lehčí trauma, když jsem jí přepisovala. Když jsem to psala do sešitu ani mi to nevadilo... xD A včera jsem to nakonec taky překousla. Prostě to chce vyndat bílej kapesníček a mávat. Usmívat se a mávat. Dopředu na otázku kdy se vrátí je jednoduchá odpověď. Dřív jak do Vánoc to nestihne a teď maj 27. listopadu:D Jenom pro pořádek. Ale vy nevíte o čem to melu, že? No, nevadí, pochopíte, až to přečtete.
Jinak tuhle kapitolu bych věnovala úchylovi Nelííí, jednak i proto, že má dneska narozeniny... ;) Takže všechno nej (úchylnějšího) a tak dále...xD Už se opakuju já vím...xD
D: Všechno nej... A pozdravuj Toma... ;)
A: *spí*
L: *Třese s Albertem*
A: Co je?! *kouká nahoru* Aha. A co já s. Jo, je mi to jasný. Všechno nejho-
L: *snaží se uškrtit Alberta - už zase*
No, prostě takhle no... xD
Mimocodem, co říkáte na ten sníh? No není to úúúúžasnýýýýý?:D *miluju sníh* Je mi jasný, že jsem asi jedinej člověk, co z toho má radost... Pardon, ještě Markét by mohla:D(KA-NA-DA = SNÍH:D) Ale je mi to jedno:D Prostě sníh 4ever...xD A nikdo mi to nerozmluvíte. I když je fakt, že by u toho nemusel být taková kosa. Jsem včera na zastávce málem zmrzla. Jinak bych na vás měla velikánskou prosbu. Nevíte někdo, kde sehnat Zaklínače - Meč osudu od Sapkovskýho nebo jak se to jméno píše? *není si jistá tím jednoduchým v* Kdyby jo byla bych vám strááááně vděčná, když ne... No, svět se nezboří... I tak díky...xD A ještě jedna maličkost. Náhodou nikdo z vás netuší, kdy bylo "vypuštěný" kamenický koupaliště? (V uvozovkách proto, že se vypustilo samo o letních prázdninách a já nevím kterých:D Jestli loni nebo předloni:D)
Fajn a nakonec jedna lehčí otázka... Jak se máte?:D Ne dobře, je mi to jasný, už zase melu nesmysly...xD Takže sayonara...
A teď mě ještě napadlo.. KaTheo? (Ano, opravdu se snažím nekomolit ti jméno, ale tohle jsem musela přepsat, ale nevadííí :D Teda snad..xD) Jak jsi na tom s Keep on? *ráda by věděla, kam až může číst..xD *
Ok, toť ode mě opravdu vše... Mějte se... ;)
P.S.: Zase je to krátký, ale to potom jsem tam dát nemohla, protože by to bylo zase moc dlouhý :D


"Ahoj. Co potřebuješ?"
"Ahoj, promiň, že otravuju."
"Neprominu." Skočila jsem mu do řeči a ušklíbla se.
"Ne? Sakra. A byla by možnost, jak to aspoň trochu odčinit?" uchechtla jsem se.
"Bez šance. Teda leda by jsi řekl, proč voláš."
"Vlastně ani nic důležitého… víceméně." Jo? Tak proč teda volá? "Jenom musím na čas zpátky." Ztuhla jsem. cože?! To ne. Ne…
"A-ale proč?" zvedla jsme se z postele. Tohle před Phillipem opravdu rozebírat nehodlám. Zapadla jsem do komory. Původně jsem mířila směr koupelna, ale tu by mohl někdo chtít použít. Oproti tomu komora s botama, bundami a tím ostatním… V tu chvíli mi to přišlo jako ideální řešení.
"Nevím, každopádně nemám na výběr. Nevyvedeš tu mezitím nějakou blbost, že ne?" Jeho hlas dostal starostlivý podtón. Ale tou větou mě pobavil. To myslel vážně?
"Já a pitomosti? Nikdy! Jak tě to jen moh-"
"Myslím to vážně." Skočil mi do řeči. No, bezva.
"Jak dlouho budeš pryč?" představa, že nebude ve třídě byla divná.
"Nevím. Mám se prostě jenom vrátit. Proč nebo na jak dlouho mi nikdo neřekl." Cože?! Najednou mě popadl naprosto iracionální pocit. Nebo spíš tušení.
"Ale vrátíš se, že jo?" Nemůže odejít úplně. To prostě nejde. (Původně jsem byla jiného názoru, ale teď ja k to přepisuju, tak se mi ho pryč ani poslat nechce…xD Jsem vadná...xD Jenže musí…xD Pápá, Ralfíku :D)
"Samozřejmě." Trochu se mi ulevilo. "Přece jenom nemůžu riskovat, že se něco stane. S tvojí povahou a jistým nadáním na problémy…" Skoro jsem viděla, jak se pousmál. Sice to říkal, ale já tomu tak docela nevěřila. Pokud nevěděl nic blíž, tak to jistě platilo i o jeho návratu. (Jo, jediný přesný informace tu totiž mám já a nikomu nic neřeknu… :-P) I když on se vlastně teď vrací domů…
"Jenom bych tě chtěl poprosit, abys každou středu dál chodila za Nathaly a Simonem. Naučí tě to, co jsem nestihl." Takže to znamená, že s návratem nepočítá… Aspoň v nejbližší době.
"J-jo, jasně."
"Adriano…" povzdechl si. Víte, co je horší, než loučení? Loučení přes mobil. Dobře, je mi jasné, že to nejspíš není na věky, ale i tak… Bude to na dost dlouho.
"Předpokládám, že telefon mít nebudeš."
"A k čemu?" věděla jsem, že se pousmál. Jednak proto, že zněl pobaveně a jednak to byl prostě Rafael…
"Jo. Taky pravda. Mezi bandou až nechutně zdvořilých pošuků se špičatýma ušima by i nejspíš byl platný asi jako mrtvýmu kabát." Ušklíbla jsem se.
"Tak pošuci, jo?"
"Hm… A kyd teda vyrážíš?" odpověď jsem znala v tu chvíli, co jsem se zeptala. Ihned. Jinak by nevolal. To je jisté.
"Dneska. Vlastně za chvíli. Jenom jsem myslel, že bys to měla vědět. No, nic. takže se měj a pokus se, prosím, nic nevyvést.
"Dle rozkazu…" zaksichtila jsem se a vrátila mu jeho slova. "Jako by to s mojí povahou bylo možné."
"Proto jsem říkal pokus se." Aha. No, to by nejspíš šlo.
"Takže teda zatím ahoj." To je to opravdu tak nutné? Vždyť…
"Ano. Zatím ahoj." A zavěsil. Nevěřícně jsem na ten telefon zírala. (M: Né. Ralfíku, neodjížděj. L: Jen jeď…xD Btw. M je Marťa..xD) To znamená, že je doopravdy pryč? Nebo spíš za chvíli bude, ale i tak. Obojí to má stejný význam. Ale to… nejde. Teda jde, jenže… Víte, jak to myslím, ne? Jenom doufám, že můj divný pocit před chvíli nebyl nic víc. Že to nebyla jedna z těch blbých předtuch, co se později splní. Protože v tom případě by tohle nebylo jenom zatím ahoj, ale sbohem. Pff, to je strašný. Vstala jsem, vylezla z komory a vrátila se zpátky k Phillipovi do pokoje.
"Všechno v pohodě?" zeptal se, sotva jsem vlezla do pokoje, ještě pořád krapet mimo. Ale opravdu jenom minimálně.
"Co? Jo, jasně." Pokusila jsem se o úsměv. I když tím, co jsem tvrdila jsem tvrdila jsem si nebyla ani trochu jistá. Podíval se na mě pohledem typu: No-to-jistě.
"Víš, že lhát ti nikdy moc nešlo?"
"Hm. O tom už jsem párkrát něco slyšela. Ale… fakt je všechno ok. Aspoň myslím."
"Neříkala jsi náhodou před chvílí, že ze zásady nemyslíš?" neodpustil si menší rýpnutí. Musela jsem se usmát.
"Nepovídej. Opravdu? To mi asi nějak vypadlo… To víš, hlava jako cedník, mozek veškerý žádný, to zanechá nějaké následky, ne?" ušklíbla jsem se.
"Hlava děravá?" zeptal se pochybovačně.
"No, jasný. Nevěříš? Odmítavě zavrtěl hlavou. "Věř. Koneckonců uši jsou díry dvě, nos taky, pusa jedna a co se vlasů týče snad radši ani nekomentovat."
"Jsi cvok." Konstatoval po mém dlouhém monologu.
"Dík. Ale oházel neříkáš nic Nového." A v podobném duchu jsme pokračovali ještě notnou chvíli. Nutno mu ovšem k dobru přiznat, že jsem naprosto zapomněla na fakt, že elf odešel, na Morgan, která teď nejspíš začne řádit a podobné věci.
Bylo už okolo půlnoci a my byli pořád u Phillipa. Já už pomalu nekoukala a hubu si málem z pantů vyhodila.
"Unavená?" Ne, polomrtvá. Zívla jsem. (vuáááá fakt je to nakažlivý i přes papír…xD)
"Tak trochu víc. Mi - zív - mi vysvětli, jak ty to - zív - děláš?
"Noční tvor." Se tak někdo má.
"Jistě, ty upíre." Ty totiž taky nepotřebují spát.
(… -> Tady jsem dostala od Marti tři tečky, během, kterých se prý má Ralfík vrátit..xD bohužel se omlouvám, ale elf to nestihl…xD)
"Koukám, že jsem by-" začal, ale větu nedořekl, protože ho přerušilo mamčino volání.
"Adriano!"
"Moment. Hned jsem zpátky." Vyskočila jsem a málem poslepu zamířila do obýváku.
"Co?" pochybuju, že by mamka zrovna teď chtěla jít domů. Rozhlédla jsem se po obýváku. Moc jich tu teda nezůstalo.v podstatě jenom my, Juliet (jak nečekané…), Bob a Trudi… Strašná kombinace. Vlastně téměř vražedná.
"Najdi Alexe a Lisu a ulož je do ložnice, jo? Dík." No, co jsem říkala? Přece jenom se nepotáhneme v půl dvanáctý přes město.
"Jasně." Otočila jsem se a rychle vycouvala ven. Ty dva jsem našla téměř ihned. Přece jenom v tomhle domě není tolik pokojů, kam by se mohli zašít.
"Vyjeď z tý lednice…" Hrozný. Jak může ještě v tuhle hodinu jíst? Horší než já pomalu.
"Adri! Nedáš si taky?" zamával mi čímsi před očima. Zvědavě jsem nakoukla do lednice. Vím, že si teď tak trochu víc protiřečím. Ale nezažranost je taky nemoc jako zvědavost.
"Ukaž." Rychle jsem pohledem přelétla obsah. Byl až příliš podobný tomu u nás doma. Poloprázdno a nic poživatelného.
"Hm…Asi ani ne a vy dva máte jít - zív - jít spát." Jo, zrovna ode mě to sedí.
"Už? Vždyť je brzo…" Brzo?! On snad se mnou není příbuzný!
"Je skoro dva - zív - dvanáct, takže bez keců."
"Ale…"
"Alexeji…" zavrčela jsem. byla jsem ospalá a ani v nejmenším neměla náladu tu s ním o něčem diskutovat. "Myslím, že jsem to řekla dost jasně. Vy dva, ložnice, hned. Dobrou." A na závěr zívnutí.
"Ok, dobrou." Pochopila to a zmizel a Lisa šla za ním. Ostatně chudák holka taky vypadala, že už toho má plný kecky. Vrátila jsem se zase zpátky.
"Co chtěli?" ptal se Phillip ihned. Zvědavej taky až to ani hezký není, že?
"Ale poslat spát Lisu s Alexem." Zase jsem sebou plácla na postel, hezky do rohu. Takže jsem vlastně byla opřená ze dvou stran. Super. Aspoň nehrozí, že bych se svalila, kdybych náhodou usnula, což je víc než jen pravděpodobné.
"Oni ještě neodpadli?" zeptal se překvapeně.
"Ne. Ale - zív - Alex ještě protestoval." Opřela jsem si hlavu o zeď.
"Za to ty vypadáš jak na pokraji kolapsu." Konstatoval fakt. Vypadám? Tak to je fajn, protože přesně tak se i cítím.
"Dík." Ušklíbla jsem se, ale oči už jsem měla zavřené. S takovouhle opravdu usnu. Jenže jsem se už prostě nedokázala přinutit je otevřít. To byl prostě v tu chvíli naprosto nemožný výkon.
"Za pravdu se neděkuje." Eh? Co to mele?
"Jo. Jasně." Zabručela jsem, aniž bych věděla na co odpovídám. Konečná, krematorium. A byla jsem mrtvá. Nebo v překladu pro normální lidi, co by to mohli špatně pochopit - usnula jsem.

Ne já si nemohla pomoct..xD Ale to Albert...xD Kterej sice spí, alei tak zato může on..xD Nebo možná Marťa..xD Ne, to říkat nebudu, jinak příště už Gravi do rukou nedostanu..xD :D Každopádně...xD No radši nic :D
 


Komentáře

1 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 6. března 2010 v 14:09 | Reagovat

Dál si musíš počkat :D

2 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 6. března 2010 v 14:24 | Reagovat

Zítra to nevím, ja za hodinku a půl jedu pá, pá.. tak když něco zítra napíšu tak jo... ale možná spíše to vidím na pondělí :D

3 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 6. března 2010 v 14:31 | Reagovat

No jedu na němčinu, pak do Jihlavy a gratulovat do Puklic a přijedu možná až v neděli v noci a nebo ještě dneska dlouho večer :D

4 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 6. března 2010 v 14:38 | Reagovat

No asi jo... ale mě je Teplej ukradenej, je to Teplej, ty jehoho hodiny OMG :D

5 M*MaJQi M*MaJQi | Web | 6. března 2010 v 14:47 | Reagovat

:D no to jako Teplého neřeším :D

6 Nathaly, Your Aff, - Very, Very Like You Nathaly, Your Aff, - Very, Very Like You | Web | 6. března 2010 v 15:35 | Reagovat

a ty by si sa mňa nedokázala zbaviť stále by som k vám chodila, lebo vás aj váš blog mám veľmi rada ♥

7 Nathaly, Your Aff, - Very, Very Like You Nathaly, Your Aff, - Very, Very Like You | Web | 6. března 2010 v 15:36 | Reagovat

nádherný designe

od koho je?

8 Nelíí Nelíí | Web | 6. března 2010 v 15:55 | Reagovat

kawaii =) a díky ty uchyláčku =)

9 Mechika Shikato Mechika Shikato | Web | 7. března 2010 v 10:49 | Reagovat

Njn to víš já prostě nemohla odolat :-D Už asi na třetím blogu jsem viděla jak někdo pořád dokola píše Kuroshitsuji, kuroshitsuji a tak jsem prostě neodolala a musela se na to podívat :-D Respektive aspoň na ty čtyři díly :-D Takže teď jdu koukat dál :-D A jinak děkuju :-) Tsss jak ti mohl rozbít lampičku? To jsi ho ještě nezavraždila? ??? :-D Jinak kapitola byla kawaii :-) A určitě bude brzo další :-D Musím doufat :-D No nic já mizím jdu se koukat na Kuroshitsuji :-D

10 Andy Andy | Web | 7. března 2010 v 15:43 | Reagovat

Philiiiiip xD mehehé, pokračuj :) :D

11 KaThea KaThea | Web | 11. března 2010 v 20:05 | Reagovat

*Úplně klidná, protože všechen vztek vyčerpala při čtení předkecu (a taky tenhle komentář píše pět hodin po přečtení kapitoly :D). Ukazovala na obrazovku a křičela:" Ty... ty... Já to věděla! Měsíc! Jak vydržím měsíc bez tří dnů bez Rafíka?!"* Ještě než jsem začala číst, věděla jsem, co se stane. :D Grrr... To byla jediná věc, co mě napadla, že by mi vadila.
Keep on už jsem přečetla celou první řadu, tak si klidně čti. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama