Prokletí II. - 13. kapitola 2/2

27. března 2010 v 15:25 | Lizz |  Prokletí II.
Tak jo :D Je tu další krátká a keců plná kapitola :D Nebo spíš její durá část.. V podstatě jde o to, že sem dodávám Becky... :D Je to nudný, divný, o ničem a mě to jako obvykle bavilo psát :D Víte jak ráda deptám svoje postavičky a zasazuju jim brouky do hlavy? (Ne, nebojte, nejsou to vši...xD)
Víte, na co jsem přišla? Že když jsem doma - nepíšu... Nebo ne tolik. Normálně (když mám náladu, čas a tak) tak jsem schopná nasat na intru ke každý povídce dvě stránky (tj. 6 A5 dohromady... Jo šest ne čtyři... ty povídky mám teď rozepsaný 3 a jedu ve stavu vymýšlení..xD Z určitýchpár důvodů - jako například moje blbost - se tu ta třetí hned tak neobjeví :D Podvědomí je pěkná mrcha :D To je asi tak celý co vám k tomu řeknu..xD) a na blogu se pravidelně objeví dvě kapitoly.. Občas míň, vím o tom... :) A teď jsem byla 14 dní doma..xD A co jsme napsala? Velký nic...xD Dobře k Adrianě to jsouasi čtyři stránky, ale k těm zbylým dvěma... Katastrofa prostě... A na blogu to samý... Hlavně že je tu plno mých keců... Ale nevadí... V neděli opět mizím zpět do školy (konečně! :D) takže se to všechno vrátí do jakíéhosi "normálu" - doufám :D A tady radši přestávám mlít, protože na to stejně nikdo není zvědavej :D

21. 9. 2152,
Čtvrtek
Becky:
Tak zase jednou o rok starší. Nějak si nejsem jistá, jestli se radovat nebo nadávat, že jsem zase hrobu blíž… Hm, dejte mi moment… Ta první možnost se mi líbí víc. Přece jenom… Depkařit kvůli šestnáctinám? Přijde mi to víc než zbytečné. A v mém případě obzvláště na nic. Alespoň podle toho, co vím, mám do doby, než si pro mě přijde zubatá (L: Grell… Jedině Grepů Sutcliff… D: Zklidni se. L: Trhni si.) víc, jak moře času. Otázkou se ale stává… Co s ním?
"Becky! Vstávej!" jo, není nad příjemné probuzení, ještě příjemnější příbuznou.
"Hm… De mi pět minut." Zkusila jsem to, ačkoliv mi bylo už dopředu jasné, že tohle neprojde. Přece jenom je tu řeč o Elinor. No, nevadí.
"Ne. Dělej. Lexa na tebe nebude zase čekat." Hm… Příjemnost sama. Obzvlášť po rá- Moment… Říkala Lexa?! Vylítla jsem z postele minimálně nadsvětelnou rychlostí.
"Kolik je?" zeptala jsem se svojí milované sestry (myšleno ironicky, kdyby to někdo nepochopil), ale podle jejího výrazu mi bylo jasné, že mám ještě čas. Víc než dost. Já po ní… Hm, nic nehodím. Zrovna není nic po ruce. Škoda.
"Nemusíš chvátat." Radši poodešla ke dveřím. "A jen tak mimochodem…" zarazila se s rukou na klice. By mě zajímalo, co mi ještě tak může chtít. "…všechno nejlepší." A odešla. Aha, tohle. Uff… Takže žádnej průšvih. Hned se mi dýchá snáz.
"Elinor! Rebeko! Snídaně!" ozval se ze spodu taťka. Jídlo? Super. Mám nějak podezřele velký hlad… takhle po ránu. I když je fakt, že tu Rebeku si mohl odpustit. No nic. v rychlosti jsem na sebe naházela nějaký to oblečení, ustlala postel a vřítila se do kuchyně jako živelná pohroma. Hladová živelná pohroma. A to nikdy nevětší nic dobrého. Aspoň myslím…
"Mimochodem, Becky?" zarazil se táta. "…všechno nejlepší." He, to mimochodem je asi dědičný, co? Vzpomněla jsem si na Elinor. Jo, rodina se holt nezapře.
"Hm?" spolkla jsem kus rohlíku. "Díky." Rychle jsem dojedla, skočila si nahoru pro věci a akorát, když jsem sahala po klice zazvonil zvonek. Beztak Lexa. Aneb ať žije občasná telepatie. Pousmála jsem se a otevřela.
"Ahoj, jdeme?" musela jsem se zasmát. Kdyby už ničemu jinému, tak tomu jejímu výrazu stoprocentně.
"Tomu se říká rychlost."
"tak já jdu! Zatím." Křikla jsem kamsi do domu a zabouchla za sebou dveře. Tak vzhůru do toho našeho ústavu.
"Rayiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii." Bezva. První, co po příchodu do školy slyším je jméno toho magora. To to opravdu začíná moc pěkně. Že já vůbec z tý postele lezla… ehm skákala…
"Netvař se ta… Vždyť není zas tak hroznej." Co? Už i ona? Tak to je konec, vážení. No, ale aspoň, že mu nedělá ocásek - na rozdíl od někoho.
"Ne? Vlastně máš pravdu. Není tak hroznej…" chvíle dramatického ticha. "…, je ještě horší." No co? Tak ho prostě nesnesu. Už jenom to jak divně kouká mě vytáčí. Vždyť nikdo normální jeho věku… Zajímalo by mě, co se mu stalo, že je, jaký je. Nikdo přece není kostka ledu od narození, ne? I když tedy mezi námi… On vypadá, že jeho první slovo nebylo ani máma nebo táta, ale "hm". Jenže to čistě teoreticky není slovo. Spíš jenom zvuk. Takže těžko říct.
"Becky!" vyjekla pohoršeně. No, ještě
mi kvůli němu vynadá, ne? "Nechápu, co proti němu máš." Hm… Odkud jenom začít? Ono těch věcí je totiž trochu delší seznam…
"Lex," začala jsem stejně jako ona. " Nechápu, co s ním všichni máte… Nebo byste chtěli mít." Ušklíbla jsem se a radši se odklidila z jejího dosahu. Vypadala celkem nebezpečně. A hádat se s ní doopravdy nechci. Obzvláště ne kvůli někomu tak pitomýmu.
"Tak se měj." Mávla a zmizela na druhou stranu ke svojí skříňce. Heh, teď bych si jí docela ráda taky přestěhovala. Koukat na ten jeho flegmaticko-apatickej výraz hned po ránu… Nic vám nehne žlučí víc. No, možná ještě kdyby promluvil. Jakože to stejně nehrozí.
"Hele a ten Daniel jak vypadá?" Hele, co mi uniká? Daniel? Nějaký nový objev? Hlavně, ať to není jeho klon. Jak vzhledem, tak myšlením. Protože kdyby po světě pochodovali dva takoví… takoví… ehm Rayové asi bych to nepřežila.
"Hm?" Ještě, že jsem k nim stála otočená zády a tak dva metry vzadu. "Dick s tmavýma očima." Hm? Moment… Jaký má vlastně Dick oči? Teda kromě toho, že večer oranžový? Což je strašně důležitý vědět, že? Hm… ty jo. Já si to fakt nevybavím. Teda ne že by to bylo něco, kvůli čemu by se měl bořit svět. Ale… No, zjistím ve třídě. Možná. Beztak to zapomenu, než dojdu nahoru.
"A odkud, že je znáš?" Hele… Mám pocit,že mi něco podstatnýho nedochází. Ale nevadí. Vlastně by mi to mohlo být úplně jedno, ne? Tak proč to tu řeším? Bože, co to se mnou dneska zase je?
"Z minulé školy." V podstatě ani neřekl nic příšerného, ale mě už deptal. Ten tón byl tak… Kruci, copak je nějaká ledová králova? Že by byl holka? Zaklepala jsem hlavou… A dost! Dneska už opravdu konec.
"A ty a Kate jste teda spolu?" Huh? Zarazila jsem se. Moment… Tohle nemůžu nechat bez komentáře.
"Neříkal náhodou, že se jmenuje Anne?" Pronesla jsem směrem k tý hnědovlasý koze. "Začínáš mít v těch lžích zmatek?" směrem na Raye. Tak schválně s jakou výmluvou přijde tentokrát.
"Je to přezdívka…" ozvala se ta… ehm, moje spolužačka.
"Jo, je přece úplně normální někomu říkat naprosto jiným jménem. Čím proboha přemýšlíš, že mu tohle žereš?" (Jen tak mimochodem… Je to normální, ale to Becky radši nebudeme říkat…xD Nemuselo by to dobře dopadnout…)
"Proč si prostě nepřiznáš, že žárlíš?" Co to ta kráva jedna pruhovaná (ehm, asi jsem rovnou mohla říct zebra, co?) mele? Ona se dočista pomátla, ne?
"Protože to není pravda?" neodpustila jsem si jedovatost.
"Nezdá se to tak." No a co jako?
"Na tohle nemám čas." Zavrtěla jsem hlavou, vzala batoh a radši zmizela směr třída. Já a žárlit. To určitě a zrovna na něj… Kam na tyhle pitomý nápady chodí? A proč já to řeším? Svět se nejspíš zbláznil… A já pravděpodobně s ním. Jinak to totiž nedává ani ten nejmenší smysl. Nebo aspoň mě ne. "Já a žárlit...  Tss..." zamumlala jsem si pro sebe, když jsem si sedala na židli.
"Říkala jsi něco?" Marry se usmívala, jak měsíček na hnoji... Kdoví, co se stalo.
"Ne, nic." Radši. Ta by beztak se mnou nesouhlasila. Ostatně od ní jsem tuhle pitomou teorii už taky párkrát slyšela...
 


Komentáře

1 Mechika Shikato Mechika Shikato | Web | 27. března 2010 v 15:48 | Reagovat

Pruhovaná kráva=zebra :-D To mě dostalo :-D Už se těším až se vetře Daniel ;-) A doufám, že to bude hooooodně brzo :-D Proč mi ta kapitola připadá tak krátká? Že by kvůli tomu, že je to jen z pohledu Becky? Kdo ví...Takže další kapitolka za týden říkáš? Pozitivní :-) No ehm já už radši končím :-D

2 Marťa, Akiko, Itachi, Shikamaru, Kuran Kaname a kdo ví co ještě... Marťa, Akiko, Itachi, Shikamaru, Kuran Kaname a kdo ví co ještě... | Web | 28. března 2010 v 11:39 | Reagovat

A jako co Dick a Ray? He??? Ti nějak vypadly... Čekám je zítra ve škole... Jinak nebude PS =D Jinak je to skvělí =D

3 Andy Andy | Web | 28. března 2010 v 18:53 | Reagovat

krátke :( a ďalej? :D poďmeee! xD chceme už Daniela a Kate :D :D

4 Sasanka Sasanka | 1. dubna 2010 v 19:12 | Reagovat

Toto se líbí uživateli Iveta ŠiwettQa Sasanková :D Aneb los-hrabos z facebooku :D Bylo to dobrý, ale takový... nic neříkající XD Ale stejně jsem se smála jako nějakej debil z Debilova pod Debilkou :D Zase hrabáníčko, no nevadí XD Já si ráda zahrabu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama