Prokletí II. - 13. kapitola - (první část..xD)

7. března 2010 v 11:35 | Lizz |  Prokletí II.
Ahoj:D Je tam jenom první část, protože Becky je dočasně zaneprázdněná..xD Až bude přítomná (za tejden:D) přibude i druhá část..xD To jenom pro pořádek...xD Ta další... M= Marťa, L= moje maličkost, D = Dick, R = Ray a nikdo jinej tam snad blbý poznámky neměl :D Nebo poznámky jako celkově:D Jak je to tady s barvama jsem už vysvětlovala a mám zmrzlý ruce, take sáhodlouhej úvod se nekoná :D Jenom ještě... Buďto dneska nebo zítra se tu objeví JEDNORÁZOVKA:D Ale naprosto katastrofální:D Někteří už možná víte, co bude zač:D:D:D Jo, hodlám sem napcat úplně dinosauří verzi Adriany...xD Takže doufám, že zítra už bude mít Dick vykopanou jámu, jestli ne, jdu se zahrabat do "studny" Protože něco tak příšernýho... No,... prostě katastrofa..xD Ale uvidíte sami..xD A just to ani neopravím, ale šoupnu to sem přesně tak, jak je to ve wordu..xDDD Chudáci vy :D No nic..xD A ještě vám sem nacpu zase video:D Jedno na začátek... A jedno nakonec...xDD


Tak a teď už ke kapitole...;)

18.9.2152
Ray:
Pondělí. Zase. Jsem tu teprve čtrnáct dní a už toho mám až po krk. A na začátek dne ještě k tomu chemie. To bude zase otrava. Naprosto nechápu, proč musí opakovat to, co nás už jednou učili. No, ještěže mám dostatek věcí na čtení.
"Ahoj, Rayi." Zase nade mnou stála zrůda a automaticky si sedala. Chce to odpuzovač. (LTD Beruška…xD)
"Hm." Vytáhl jsem si z tašky knížku a rovnou vytáhl i tu z minula.
"Jé. Ty jsi si vzpomněla?" Hm, možná proto, že jsem doufal, že bude klid. Jinak bych se na to ani nevykašlal.
"Hm." Nevíte, jak se nějak jednoduše stát neviditelným? Docela dost by se mi to totiž právě teď hodilo.
"Díky." Už zmizíš?
"Hm. Není zač." A už jdeš pryč? Hezky si číst dopředu a dát mi pokoj. Co vy na to? Hm?
"Kdy to chceš vrátit?" Až budeš v polovině knížky. Debilní otázka.
"Až to dočteš." To je přece logický, ne?
"Ok. Díky. A tohle čteš co?" Ještě nic, ale celkem rád bych už začal. Kdyby byla tak hodná, zvedla kotvy a pokud možno odplula někam hooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooodně daleko. Vůbec bych se na ní nezlobil. Ani trochu. Opravdu. Klidně může odejít. Zase jsem jí jenom ukázal desky.
"Plamen síly?" (Prej pracovní název…xD) A to je o čem?" Nádech, výdech a hlavně zachovat paniku. Nebudu jí kroutit krkem. Nebudu zbytečně morbidní… Nebudu…
"To bych taky rád věděl." Takže kdyby ses zvedla a šla pryč… Bylo by to ideální. No, šup, nahoru a levá, pravá, levá, pravá, levá… Nenuťte mě navigovat jí až k lavici. To by nedopadlo zrovna nejlépe. Ani zdaleka ne. Pro ní samozřejmě. S mojí škodolibostí… Ďábelsky jsem se v duchu pousmál. Co myslíte, otevřel by někdo okno? Třeba by se naučila létat. Ok. Blbý nápad. Tak to riskovat opravdu nebudu. Ne další létající zrůdu. Jedna stačí. Nebo dvě? Neodpustil jsem se pohled na Becky. Prostě asi blázním, ale… No nic. Knížku otevřít, nalistovat první ka- ehm tady prolog a hurá do čtení.
"Ani přibližně to nevíš?" Grr. Co bych mohl… Muhaha… Potřebuju kameny. A bude se drtit. Hezky od palců na nohou… Pěkně pomalu. Bwahahahahahahahaaa… "Proč koukáš tak divně?"Uhm? Jak divně?
"Co?"
"Vypadal jsi celkem…" zarazila se. Co to proboha zase mele? "…nebezpečně." Aha, takže to není takový ignorant, jak vypadá.
"Hm." Plánoval jsem ti totiž pomalou a mučivou smrt, víš? Ale neboj. Bolet to bude jenom trošičku. Protože pak omdlíš. Eda pokud nemáš snížený práh bolesti. To by to potom byla ještě větší legrace. Budeme si hráááááááááát.
"A o čem to teda je?" Možná bych jí mohl napřed hezky jeden po druhém vytrhat nehty…
"Když mě to necháš přečíst - povím ti to." A ne. Nepůjčím. Nejsem pochodující knihovn.taky by jí nezabilo, dojít si tam osobně.
"A půjčil bys mi to pak?" Já si lítám, já se vznáším… A jsem úúúúplně v klidu. Ba ne. Kecám. Sedím ve škole, vedle mě ta hnědovlasá koza a já začal chytat nerva. Dokonalá kombinace, že? A ten nerv navíc pořád utíká pryč. Zmetek jeden. Asi se lekl těch myšlenek před tím. Eh? Co to, proboha živého, zase melu?!
"Aha. To je škoda." Jak pro koho… Zazvonilo a ona se díkybohu sbalila a vypadla. Volejte sláva a minimálně tři měsíce se radujte. Jenže vám je to víceméně jedno, že? No, nevadí. I tak se můžete radovat… (M: Hurááá!!!)
"Čau." Přiřítil se k lavici Dick. Hm? To už je po chemii? No, stane se, ale nevadíííí.
"Ahoj." Pozdravil jsem ho a ani se nenamáhal zvednout oči od knížky. Jenom doufám, že tu má ten sešit. Jinak mezi kameny půjdou dva. Nebo tři? Ne, dost. Ta paranoia je opravdu příšerná věc. Asi bych toho měl opravdu nechat. A to tak, že rychle. Hodně rychle.
"Co to máš?" Já mu tu knížku omlátím o hlavu. Ne, dobře neomlátím. Škoda knížky. Otočil jsem k němu desky. Co víc dodat? Snad radši ani nic. (M: Ne, klidně ji spal. =D R, L: BARBARE! D: A proč ne? L: Richarde, ty pitomče! Tohle se pálit NE-BU-DE, rozumíš? To jsem ráda.)
"Aha. O čem to je?" To chce klid a nohy v teple. (M: Je to strašná blbost, ani to nečti! L: Není to blbost…xD)
"Vypadá to na okřídlený obludy." (L: Gomeeeen. M: Grr! PORUŠUJEŠ AUTORSKÝ PRÁVA! L: Ale jenom maličko… O:-)) Odvětil jsem a až pak mi došlo, že… Že jsem pošuk. Nemohlo to nějak zaznít, protože jediný, komu to znělo, tak jak to znělo jsem já.
"Mohlo by to být fajn, mít křídla, ne?" Uh? Co to mele? I když… Prostě dost! To opravdu stačilo.
"Ani ne." Rozhodně nic, co bych někomu přál.
"Proč myslíš?" protože vím, jaký o je? Teda ono možná, kdyby to bylo bez něj a tak… "Létat může být paráda." Člověče, že tys už letěl a spadl na hlavu?
"Jo, možná. Ale stejně by bylo lepší být člověkem, ne?"
"Hm, což to každopádně." Překvapeně jsem se na něj podíval. Netvářil se nijak nadšeně. Spíš jako někdo, kdo řekl víc, než by měl… Což mě a mojí teď už dobré kamarádce Paranoie - seznamte se - pomohlo k dalšímu menšímu rozhovoru.
"Ahoj, kluci." V duchu jsem protočil oči a vrátil se ke knížce.
"Co bys ráda, Catt?" On si to jméno pamatuje? Že se vůbec namáhal… Na druhou stranu ji opět vyvedl z toho, na co byla zvyklá. Takže jí chvíli trvalo, než promluvila. Jak krásné jsou chvíle ticha…
"Nic. jen tak se zdálo, že o něčem debatujete. O čemsi zajímavém." Ta je tak nenápadná. Jdu zvracet. (M: Chceš pytlík? R: Jo, to bys byla hodná.) Kdyby se aspoň tak pitomě neculila, ale to né… Grr. Ne, to chce klid tohleto.
"Vlastně…" na chvíli se zarazil. "Nemyslíš si, že mít křídla by bylo fajn? Je blázen.
"Jo. To teda… Už jenom ta představa je…" A ona taky.
"…je příšerná." Dokončil jsem za ní.
"Ale no tak, Rayi… Ty by ses nechtěl proletět?" Jo, tak tahle věta byla hodně špatně sestavená. Je totiž tak trochu jedna z věcí, co jsem slyšel toho večera, kdy jsem se skutečně nakonec proletěl. Proletěl a zabil… To do mě rýpe, protože ví (což je samozřejmě naprostý nesmysl) nebo prostě. Uáá. Zcvokatím sám ze sebe.
"Ne. Nebylo." I když letět bylo fajn… To potom se dá definovat jenom dvěma slovy: krvavá lázeň. Takže ne. Létaní rozhodně není prima, fajn ani nic tomu podobného.
"Ale no tak, snad se nebojíš výšek?" zkusil to jinak. "Vypadá to tak, že?" otočil se na naší hnědovlasou "kamarádku". Chudák nevěděla co říct. Moment, co to zase melu? Já řekl chudák ve spojení s ní? Měl jsem na mysli: Dobře jí tak.
"Nebojím. Jen nemám rád létání." Nebo spíš tu část po něm.
"Proč ne?" zapojila se ta koza. Co na to odpovědět? Měl jsem říct, že se bojím. Nebo bych si mohl vymyslet nějaké trauma z dětství… Jenže to se mi nechce. Takže jinak…
"Protože…" zarazil jsem se. Musel jsem, aby to mělo ten správný efekt. "Stejně jsme se s křídly nenarodili, tak proč to řešíme?" chtěl jsem to mít z krku. To jsem si tou knížkou moc pěkně naběhl. Ale nevadí. (M: Hm! Za to můžu já =D Sorry, Rayi =D Už nebudu psát =D L: To zkusíš jenom jednou a… Ještě nevím co, ale rozhodně to nebude nic milého. R: V pohodě a chraň tě bůhvíkdo přestat psát. D: Vy naděláte. L: Ty mlč! A jámy máš kopat ne? D: Ty dvě možná, ale těch 8 mild. co se z toho vyklubalo? Ses zbláznila, ne?! R: Vážení, nerad ruším vaší milou debatu, ale… L: Jo jasný…)
"Nikdo po tobě taky nechce aby sis je pořídil. Je tu řeč jen o představě." Nikdo to po mě nechce? Opravdu? Nenuť mě se zasmát. (M: HaHaHa =D Ok, smích ne!)
" I tak. Vezmi si, že je nemáš. To jak by se ti vyvíjela a dostávala se ven skrz kůži na zádech… Mohlo by to bolet." Jen tak mezi námi, bolí to a pořádně. "Nehledě na to, že kdyby - čistě teoreticky - ti ta křídla narostla… Rozhodně to nebude jen tak samo od sebe. A nebylo by potom třeba to, co ti ta křídla jakoby dalo ještě horší? Chci říct… Víš jak to myslím, ne?" podíval jsem se na ty dva. Ta… Catt?… byla úplně mimo a Dick… Vypadal, že chápe až moc dobře. Podezřívavě se na mě díval. Skoro to vypadalo, jako by se snažil si něco vybavit.
"Promiň, ale naprosto nemám tušení o čem jsi mluvil." Ozvala se zase ta můra. Docela by mě teď zajímalo, co si Richard asi myslí. Richard… Bože! Už zase. Možní bych se ho mohl zkusit nějak nenápadně zeptat, ale jak? Nebo bych možní toho mohl nechat, co?
"Svým docela šíleným způsobem mi to smysl dává. Zvláštní, že?" podíval se na mě.
"Celkem." Tak a teď zase nějakou menší narážku by to chtělo… nebo tak něco.
"Znělo to, jako bys o tom dost věděl…" Ne. V životě jsem se s ničím takovým nesetkal. Zamával jsem mu před očima knížkou.
"Dřív lidi psali soustu takových věci." (M: Dřív byli spisovatelé magoři =D) Díky bohu za knížky. Nevím, na co jiného bych se asi tak vymluvil. (M: On děkuje za knížky? =D Tak to se přidám =D)
"Opravdu? A něco jako…" zalistoval ve skicáku. Bylo mi úplně jasné, co hledá. Becky. "… tohle by tam nebylo?"
"Týjo. Tos kreslil ty?" He? Ona tu ještě pořád je?
"Jo a neotravuj pořád." Odpověděl roztržitě. Nemyslel to zle, ale ona si to tak vzala a vypadla - konečně. Díky, Dicku. "Psali nebo ne?" propaloval mě pohledem.. Myslí to stejně jako já nebo se doopravdy jenom ptá jenom na knížku?
Dick:
"Jo. S něčím takovým jsem se už setkal." No tak to snad nemyslíte vážně?! To ani vtipný není. Kterej magor si to vymyslel?! (L: Kroť se, jo? D: Trhni si, jo? L: Nebo? D: … L: Došly slova, co? =P) To mi chcete tvrdit, že mám dva spolužáky jako… No, tak to si ze mě děláte pr… (L: DICKU! ) chci říct legraci, ne? (L: No proto.) ale to nemůže být… Chci říct, že to je… To není… To… Melu z cesty. Ale vůbec mi to nevadí.
"To jakože ty…?"Je mi jasné, že nejspíš neodpoví, protože je buďto úplně mimo a nebo taky neví… Ale já se musel zeptat, protože: "Jo, setkal jsem se s tím." Může stejně dobře znamenat, že někoho takového jenom zná.
"Hm." Hele? On odpověděl?! A ještě. Držte mě, padááááááááááááám. (L: *uhýbá na stranu* ÁÁÁ BUM! =P) Ne kecám, nepadám, ale…
"Takže…?" Ani mě nenechal doříct větu. Blbej zlozvyk.
"Jo." No potěš. "Modrá, jestli tě to zajímá. Ale to už podle všeho taky víš." Kývnul k obrázku s Becky, Nerážel na to, že jsem jí přebarvil oči.
"Ale jak…?"
"Nejsem pitomej." O tom by se dalo diskutovat. "A Becky je výbušná." To každopádně, ale co to má společného s faktem, že…?
"Asi to nechápu." (L: Nic nového. Nic si z toho nedělej. D: Tím chceš říct co?! L: No, že Ray možná pitomej není, za to ty jo a pořádně. R: Díky. D: HEJ! L: Nz… O:-) =) Co? Něco proti?)
"Kterou část konkrétně?" tvářil se pobaveně. No, teda jestli se to o někom, kdo se tváří, tak jako on dá vůbec říct. Takže spíš než tvářil by se tam víc hodilo zněl… Jenže o tom by platilo to samé. Nikdy jsem snad neviděl tak ledově klidného člověka. Pro mě něco naprosto nepochopitelného. Vždyť vypadal jako… Ani nevím. Nejblíž asi byla Becky. Ale zároveň- Ehm… Proč ho vlastně řeším? (L: Já bych něco zazpívala, ale ty bys neměl radost… D: Ty MLČ!) jako by mi to nebylo úplně jedno. Ať si je třeba… "Hm?" připomněl mi, že ještě pořád čeká, co ze mě vypadne.
"Promiň. Ale jak do toho zapadá Becky?" Vždyť o té zatím nepadlo ani slovo. Teda ne, že by do toho nezapadala. To spíš naopak, ale… Nemohlo mu to přece dojít, ne? (L: No, ne každém je stejně pitomej, víš? O:-))
"Nevíš? Opravdu ti to mám vysvětlit? Přijde mi to celkem jasné vzhledem k tomuhle." Ukázal na obrázek. Já debil! No to snad ani…! Zabijte mě někdo a rychle. (L: Můžu? D: NE!)
"Jo, máš pravdu." Takže on je další…? Pořád tomu tak nějak nechci věřit. Vždyť… To je přece naprostá pitomost! Obzvláště, když… Ne! Prostě ne. Jenom, když si ho představím s křídly je to… normální? No, já se zbláznil. Já se musel nejspíš pořádně někde praštit. To je přeci totální nesmysl. (M: Ale není.)
"Nezníš přesvědčeně." No, ještě aby jo. Na druhou stranu… Svým opravdu hodně šíleným způsobem skutečně zapadalo. Do všeho, co mi kdy řekli. Stejný počáteční písmena u jmen, tři barvy očí… Ne, nezapadlo, jsem magor na entou a to je tak celý problém.

"Já jen, že…" Co? Že jet o celý postavený na hlavu? Jenže nakolik normální je být po setmění tím, čím jsem? To je možná šílenější. Ne, není. Přece jenom, co je bláznivější než dva Prokletí? Nevíte? Tak já vám to teda řeknu. Ale pak si nestěžujte. Já to říkat nechtěl. Když vám spolužák oznámí, že je ten třetí, co vám chybí a na jehož objevení vám vaše druhé já dalo měsíc a kterého jste jenom z jakéhosi naprosto nepochopitelného popudu provokovali, až se vám přiznal a… A dost! To opravdu stačilo. Měl bych se probrat, protože tohle přeci musí být sen, ne? Nebo spíš nějaká šílená noční můra.. stoprocentně musí. Jenomže mi cosi říká, že to není sen, ale krutá realita. Holt smůla, no.
"Jenže?" To bys rád věděl co? Nepovíííím. =P Si to zkus uhodnout. Až do teď ti to šlo moc dobře. "Zní to šíleně, že?" On není normální. Teda normální, jak jen někdo jako my může být. A mohl by mi laskavě vypadnout z hlavy? Vůbec bych se na něj nezlobil. Doopravdy ne.
"Je. To teda." A co dál? Už by mohla přijít učitelka, ne? Beztak zase zpoždění.
"Sešit máš?" O čem to zase me- Jejda. Jeho sešit. No, cosi mi říká, že nebude nadšenej. Ale já zrovna nebyl doma, takže za to nemůžu. No, dobře, možná jsem ho neměl nechat jen tak válet na stole, ale i tak…
"Mám i nemám." Čtení evidentně vzdal. Knížka ležela založená na lavici. (M: Hurááá! Už tu blbost nečte! R: Copak se s tímhle v lavici dá číst? Chvíli nevydrží zticha!)
"Hm?" Zase jednou rozkecáno, co? Ale tak nevadí.
"No, ona si ho půjčila sestra a trochu si ho vyzdobila." Nic. žádná reakce. Ok. Možná bych to mohl i přežít. A nebo taky ne. No, to se uvidí časem. Vlastně za chviličku. "Ale ona to nemyslela zle. Jenom… No, to je jedno." Zalovil jsem v tašce a podal mu to cosi, co se kdysi dávno možná mohlo nazývat sešitem do literatury. Teď kdybyste neznali původní účel byste to tipovali možná tak na dětské omalovánky, na které se něco vylilo. "Omlouvám se." No, doufám, že ta smrt bude aspoň dostatečně rychlá. Ale tak většina zápisů (a že jich tam bylo) zůstala nepoškozená. Vlastně nejvíc to odnesly ty desky. Aspoň, že ji nenapadlo vzít si nůžky. Mám jediný štěstí.
"Fajn. Dobrá rada do budoucna: nepůjčovat ti sešity domů." Rychle prolétl obsah a zastavil se u toho jednoho obrázku. "Pěkný." Víc to nekomentoval. Fakt, že se v něm hodně vyznám a úplně přesně vím, co se mu honí v té černovlasé palici. A vůbec z toho nejsem mimo. Ani trochu ne. "Mimochodem, je ti doufám jasné, že dneska vnímáš výklad ty?" trochu se pousmál. Jestli se totiž jako úsměv dá definovat téměř nezřetelné nadzvednutí koutků o kterém po chvíli pochybujete, že jste ho vůbec viděli.
"Sadisto." Zabručel jsem si pro sebe. Beztak to ale slyšel. Tak mě teď napadá… "Mám to říct Becky?" Ta se z toho pomine. Možná bych měl napřed zajistit místo v blázinci a nemocnici.
"S tím bych tolik nespěchal." Výborně.
"Tak se ztišíme…" ozvalo se zepředu. Heh, bezva. "Soused" si jen vzal knížku a na mě zbylo nějak přežít čtyřicet pět minut žvanění o dávno mrtvých magorech. (L: Magor možná,ale mrtvá si nepřipadám. =P =D D: Jo, taky si všímám. Možná by to chtělo napravit.)
"Ví to někdo z vás?" ozvalo se po hodně dlouhé době plné nesmyslných keců. Taky ty lidi museli dřív psát? Kdyby si to odpustili, nemuseli bychom se nic učit. Jen tak mimochodem, já bych věděl o někom, kdo by to jistě věděl, kdyby si zrovna nečetl… Cože to vlastně je? (L: BÁKA!)
"Nikdo? Ani vzadu?" drbnul jsem do Raye.
"Promiňte, co jste říkala?" Jo, to by mě taky zajímalo. Rozumím jí totiž tak každé páté slovo. A to možná ještě přeháním.
"Jenom jestli náhodou… bla, bla, bla. Ještě mi řekněte, že zná i tyhle bichle a mě omejou.
Znal. Nemožný. Vždyť to přece nejde, by je všechny… Moment? Co to říkal? Okřídlené bytosti? Dřív byli lidé opravdu pošuci. (M: ÁNO!) Že se jim s tím chtělo vymýšlet. Kdyby se tolik nenamáhali, mohli si ušetřit spousty mozkových buněk a nám hromadu nervů.
"Fajn, díky. Jen tak mimochodem, jak to, že je znáš?" Jo, to by mě taky zajímalo. To jeho úplně normálně mi toho totiž moc neřeklo.
"Rád čtu." No, tak to tomu hned rozumím. "A současná literatura… No, tohle období se mi zamlouvá víc." Cvok. On se dočista zbláznil! Co se mu na současný literatuře nelíbí? (L: Ptá se někdo, kdo kromě čítanky a televizního programu nikdy nic nepřečetl. D: No a?) Teda, ne že bych já někdy něco četl, ale prostě… Neřešte mě. (L: Radši. Ještě vám taky vleze do hlavy a to je na zabití.)
"Máš právě teď něco rozečteného?" Ne. Vůůůbec tu nečetl pod lavicí. Něco takového by si přece nedovolili.
"Hm." To je zase výřečnost. I když je fakt, že jak dojde na obsah knížek, je víc než jek ukecaný.
"A co?" Baba jedna zvědavá. Na druhou stranu, jestli to znamená, že nebude litoška. Tak jen do toho. To si klidně povídejte. A mám takový dojem, že většina třídy bude podobnýho názoru.
***
Ray. Opravdu by byl tím poslední, kdo by mě napadl.
Já vím. Proto ta měsíční lhůta. Ale zvládl jsi to celkem rychle. I když s menší výpomocí.
Co? S trochou výpomoci? Jak to myslíš?
Tak, jak to říkám. Potřeboval jsi jen trochu popostrčit. Ale byla to sranda debatovat o létání, ne?
Hej! Tím chceš říct, že…?
Jo.
Ale to je…
Ne, není.
Co myslíte, nechá mě dneska někdo v klidu doříct větu? (L: NE! NENECHÁ =P)
Co vlastně děláš přes den?
Spím. Většinou. Ale dneska to nešlo. Něco mi tím připomněl.
Můžeš ovlivňovat sny?
Kolik let se už známe? Vysvětli mi, kam na ty dotazy pořád chodíš?
Neodpověděls.
Ty taky ne.
Já se ptal dřív. Takže?
No a? Já jsem starší.
A co jako? Myslíš, že mě to zajímá?
Upřímně? Ne.
Takže vidíš. Takže…?
Takže? Co?
Nedělej ze sebe idiota. Můžeš mi laskavě odpovědět nebo ne?
Trochu. Můžu je… usměrnit. Vnuknout ti nějakou myšlenku, ale to je tak celý. Nic víc, nic míň. V podstatě můžu udělat asi jako někdo, kdo by byl vedle tebe, když bys spal a kecal ti do toho.
Pozitivní, takže až budu příště snít o krvi, tak alespoň vím,od koho to mám.
Hej! Já náhodou svou část dohody plním.
Jo, což to jo. Však já to taky nemyslel nijak zle. (L: Klid, ve skutečnosti vůbec nemyslel.)
Vím. Přece jenom jsem v tobě, že?
Hm… Kde vlastně?
Na tohle už ses ptal. Tak tři roky zpátky to bude.
Fakt? Nějak si nevzpomínám. A cos mi tehdy řekl?
Že je to tajemství. =P
Zmetku.
Díky.

A tohle video našla KaThea...xD Ale já siho nemohla odpustit..xD Aneb proč se Kira přiznal..xD
 


Komentáře

1 Mechika Shikato Mechika Shikato | Web | 7. března 2010 v 12:49 | Reagovat

:-D Zase takové záchvaty smíchu! Ty mě jednou zabiješ :-D :-D :-D Hmm vidím, že už to vědí všichni...respektive téměř všichni páč Becky to ví jenom o jednom :-D Ale to nevadíííí :-D Hmm stejně se to dozví...časem :-D :-D
Ehm Ríšánku? Ty jsi ještě stále nevykopal ty jámy!? ??? Jak to? Já chci jámu *zbláznila se a mlátí se knížkou do hlavy* Jámu! Jámu! Jámu! Měl by jsi začít! Já vím, že se ti oslovení Ríša strašně líbí ale já chci jámu! :-D
Jo však to je naprosto normální příd ve spůnku domů, roztřískat si lampičku a jít zpátky. To se ti ještě nestalo? Ne? Hmm zajímavé..Mě totiž taky ne :-D Ehm jj smrtka už tam byl...už si ho odvlekli :-D Teď jsem u 7. dílu :-D A zrovna mi vypršel limit *opět bere knůžku do ruky a začíná se mlátit do hlavy* Hmm myslím, že si ty díly radši začnu stahovat :-D Aspoň se na to budu most dívat pořád a nebudu muset čekat než se budu moct dívat zase :-D No myslím, že už radši končím ať ti to tady nespamuju :-D Tak zatím :-P :-D

2 Mechika Shikato Mechika Shikato | Web | 7. března 2010 v 13:03 | Reagovat

Njn co už..Chudáček Grell :-D :-D :-D Hmm myslím, že na něj si ještě chvilku počkám :-D I když... :-D Jee vy už budete mít jámy? Pozitivní :-D Tsss bez Sebbyho a Ciela? O čem to potom bude? :-D ??? Jj to oko chci taky :-D :-D Ono je tak sugoi :-D Jj taky si říkám, že to není marný stahovat :-D :-D Heh ok tak dobře..Chudáček knížka :-D

3 Andy Andy | Web | 7. března 2010 v 15:43 | Reagovat

jéééj xDDD dokonalé ako vždy :D :D :D kedy mi znovu spravíš radosť a zverejníš ďalšiu kapitolu? :D :D :D

4 KaThea KaThea | 9. dubna 2010 v 13:21 | Reagovat

Proč to video složitě hledám na facu, když je tady? Tos mi to nempohla říct?
Ale ty rozhovory jsou stejně nejlepšíí... myslím ty barevné rozhovory. :D Víš,jak to myslim, ne? :D I když tenhle jsem tak docela nepochopila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama