US - 25 kapitola

3. září 2010 v 8:11 | Lizz |  Upíří sestry
Takže Ahoj tady zase buzeruje Nelíí :D no jak pro koho :D přináším vás 25 kapču US, takže doufám, že se bude líbit. A budete tlačit na Lizz, aby psala další .. :D


Zaklaply dveře a já si šla trochu jak omámená lehnout na gauč. Ani nechci vědět, co se bude dít v tom autě. Hmmm tak mě napadá.. kam vlastně Adrian dává ty svoje flašky s chlastem? Prohledala jsem obývák, přičemž jsem hned zapnula rádio, strčila tam CD a poslouchala "Disturbed- Asylum" krásná to věc ten metal, žehnej Satan tomu, kdo s tim začal. Celý dům duněl, až jsem si řekla, že si přijdou stěžovat sousedi, ale lidi tu mají nejspíše hlasitou hudbu rádi, nebo jsou až nadpozemsky slušní a nepřijdou si stěžovat na zraněného upíra. Takže jsou nadpozemsky inteligentní. Což nemůžu říct o Chrisovi, ta jeho krev a ten krk a ta tepna. Áá začala jsem slintat. Klid. Dobře celej barák jsem prohledala a při prohlídce koupelny jsem ze sebe udělala člověka.
Takže jediná možnost. Adrianův pokoj. Hmmm moc se mi tam teda nechce. Vešla jsem tam a všude poházený nějaký věci. Klasika. Hm hm tak kam pak to schoval. Kam bych schovala jako flaška vodky? Tak kam? Pod postel? Ne. Do skříně? Ano.
"Bwahahaa," jo musela jsem se takhle zasmát. Takže jsem měla svojí kamarádku flašku a šla si spokojeně do obýváku.. cestou jsem vzala notebook abych se popřípadě moc nenudila u telky.
Zapnula jsem telku a jako obvykle tam nic kloudného nedávali. Co by kde kdo pouštěl něco dobrýho ráno, že? Nakonec to odneslo DVD a Hellboy 2 a samozřejmě notebook a internet. Přihlásila jsem se na jeden účet, na kterém mám jen kontakty na upíry, ty ostatní vždy hned smažu. Klasika najdou vás takže všechny možné informace hned musíte hned smazat. Ale tahle síť byla nevystopovatelná. Zařídil jí jeden úžasný genius na internet. Chudák před dvěma roky ho zabili lovci. A ten lovec moc dobře nedopadnul. Upíry to hodně popouřilo. Ale to je teď vedlejší. Musela jsem najít jednu osobu. A mám ji. Hope. Hned jsem ji vytočila přes web kameru. Je to výborná holčina, je jí asi třista let. Přibližně. Potkala jsem ji, když jsme byli s Viky na dvoře.. po tom..co.. prostě stalo se nám něco fakt ošklivého. Je s ní sranda a je královská a všichni královští spolu "musí" udržovat vztahy. Po chvilce se mi na obrazovce objevila světla hnědá hlava. A hned to začalo. Podle ní jsem byla úžasná, kvůli tomu, co mi stalo a co jsme si všechno s Viky vytrpěly. Ale všechno má svoje výhody a nevýhody. Ji když jste něco řekli všichni to za chvíli věděli, ale naopak to byla výborná informátorka.
"Jéééé moje oblíbenkyně, jak pak se máš Rose?"
"Ahoj Hope, také tě ráda vidím, jak tak koukám máš jako vždy skvělou náladu. Ehm jo jde to, ale máme tady s Viky menší problém… jsme právě v Darksillu a.." hned mě přerušila.
"Jo jo to jsem slyšela, prý tam přijel i Adrian.. hmm ráda bych ho zase někdy viděla… jo Darksill jednou jsem tam projížděla je tam dobrý klima, ale teď bych se tam neodvážila ani na krok! Prý se to tam hemží lovci! A víš co ještě! Říká se, že lovci mají nějakou novou taktiku, prý se zaměří na královské… není to zajímavý.." pak jsem ji přerušila já už to, že jsem tu tak či tak koukala s otevřenou pusou.
"M-moment! Jdou po královských? Už nezabíjejí na potkání? Bože…" a zase mě přerušila já tu holku někdy přetrhnu!
" Jo hele a co ty a Adrian? Pořád ještě nic? Víš jak by jsi na tom byla dobře? Měla by jsi postavění měla by jsi všechno.." Drbna drbna drbna!!
"Hope, jestli ho máš tak ráda tak si ho vem sama. Hele a co ti lovci? Co to má znament?!"
" Hmmm možná přijedu, nevadí?"
"Ne, jen mi řekni o těch lovcích na jednoho jsem narazila,ale... no to je jedno, prostě mi o tom řekni," chvilku se zamýšlela a světlé hnědé vlasy ji spadly do obličeje.
"Jo tohle.. jen jsem to zaslechla, že to nějaký lovec navrhl, ale ostatní to nepřihnuli, takže se loví furt stejně. Zoufalci. No nic musím končit mám menší schůzku, jo a také dorazím přijedu tak za týden? Nikam se nechystáte, že?" Jo, fakt se těším, až přijede. Doufám, že nepřitáhne i její bratr, má zálusk na Viky.
"Aha, takže není žádné ohrožení, jo? Ne v pohodě budeme se těšit, měj se." Vypnula web kameru a s úsměvem na tváři odešla. Je to v pohodě holčina, ale je dost ukecená. Zajímalo by mě jestli ví o Chrisovi. Hmm nad tím fakt nebudu dumat. Zaklapla jsem notebook zapnula film a došla si pro krabičku s tabletkami do pokoje. Rychle jsem je čapla a hned šla dolů. Pohodlně jsem se usadila a otevřela flašku s vodkou. Naházela jsem tam pár tabletek a hned mi bylo líp. I ta ruka skoro nebolela. Jo Adrian se vyzná, pravá ruská vodka. Na tu nic nemá věřte mi. Vzpomínám si ji, když jsem ji měla poprvé. To vážně teď nebudu komentovat až na to, že to byla fakt divoká noc. No po pár dalších lokách jsem byla "malilililinko" mimo! Dobře přiznávám totálně mimo. Víte je vtipné, že když jsem už dost v podnapilém stavu tak jak sami vidíte stála rozumně myslím. Hmm myslím, že bych sem už Chrise neměla pouštět, když tu bude Adrian. Není to bezpečné pro no kdyby byli oba stejné rasy, bylo by to nebezpečné pro oba, ale v této situaci spíš pro Chrise, kdyby to nebyl vlkodlak nebo elf nebo lovec nebo… moment lovec? Proč lovec? Kdyby byl lovec tak by se sem každý den nevracel a stejně už by byl mrtvý přeci jen tři upíři na jednoho lovce? Prosím váš to by nezvládl nikdo. Tedy nejsem si jistá jestli je to pravda, ale říká se že jeden jediný lovec jednou zabil deset upírů a to sám! Je to prý syn ředitele asociace. On je poloupír, ale jeho matka je upírka. Nikdy jsem o tomhle spojení neslyšela, ale říká se, že syn lovce a upíra je silnější než lovec, rovná se upírovi. Prý umí ovládat i jeden živel a stárnou také mnohem pomaleji. Vydrží na světě stovky let!možná i tisíce. Dobře už fantazíruju. Nemáte mě poslouchat, když tady popíjím. Hmm dvě hodiny, to asi brzo přijede Viky a… Adrian. Bóže bóže.
Sakra musím schovat tu flašku než to uvidí Adrian. Ale mě se nechce vstávat. A taky jsem nakonec propadla spánku. Ale bohužel trval asi patnáct minut? Fakt díky.
"Čau Rose, jsme doma a máš tu návštěvu!!" A nebyla by to Viky, kdyby si nevšimla toho zápachu.
"Cos to tady zas vyváděla?" pokárala mě.
"Měla jsem depku! Chápeš?! Bolí mě ruka a ty zasraný lo-.." hned jsem umkla protože jsem uviděla Chrise jak vchází s Mattem do dveří, teda podle mě to byl Matt měl o trošku světlejší vlasy než Tim a měl tu divnou pihu na malíčku, teda ona nebyla divná jen je na nezvyklém místě, jo to bude Matt. Viky hned schovala tabletky a hodila je do kapsy od mikiny a nakonec také dorazil náš úžasný Adrian. Další upír a hned věděl, co jsem dělala. Chlastala jak on teď mi určitě řekne, že jsem jak on.
"Teda Rose, ty už piješ i ve dne, jo? Hmm víc a víc mi připomínáš mě." Neříkala jsem to.
"Adriane zalez! A když už budeš v tom dej mi další flašku, myslím, že ty schody nevylezu!"
"Rose?!" přišel k nám Chris. A sakra! Tohle mi scházelo, čí to byl nápad?
"Ahoj," přitakal hned Matt.
"Děje se něco?" ehmm vůbec nic, ležím na gauči mám u sebe prázdnou flašku vodky a jsem totálně na mol, ale jinak jsem fááákt v pohodě.
"Jo jasně, jen možná mimo smysly, ale jinak v pohodě, fakt, co ty?"
"Bylo mi bez tebe smutno," pousmál se a sednul si ke mně.
"Mě bez tebe taky,.. hmm takhle to vypadá, když to přeženeš na kolotoči?"
"Co? Jakej kolotoč?"
"Myslim vodku a trochu…"
"Trochu whisky viď Rose?" nechtěla jsem říct krev, že ne?
"Jo, trošku jsem to smíchala, nevezmeš mě nahoru do pokoje? Je tu na mě moc lidí." Jo proč ne, hodlala jsem vstát, abych se o něj opřela, ale on mě prostě vzal do náruče. Neříkám, že jsem nějak moc těžká to rozhodně ne! Ale anorektička nejsem! Mám spíš takovou normální postavu. Ale prostě, kdyby jste to viděli i Viky na to zírala. A taky se začala věnovat Mattovi. Hmm něco na tom klukovi je. Hmm hlavně ta krční tepna. A voní dost sladce. Ale když se kouknu na druhou stranu úplně mě užírá Chrisova vůně, byla ostrá přesto hrozně moc lákavá, myslím, že kdyby Adrian našel Chrise válejícího se někde na ulici neodolal by a dal by si taky, i když ho tak nesnáší.
"Ehm Matte sedni se zatím tady já odnesu Rose kafe ať trochu vystřízliví,
"Jo jasně v pohodě," Matt si poslušně sednul na křeslo a čučel celou dobu na Viky jak jde za náma.
"Tak Matte, co ty a Viky," obě jsme protočili oči, ale já se spíš trošku dusila smíchy.
"No já. Ehm totiž já.." Chudák je to ní zamilovaný, jestli to Viky nedojde asi jí něčím praštím, protože ono než ji něco dojde. No dobře k tomu se fakt nebudu vyjadřovat.
Chris mě položil na postel
a sedl si tam ke mně.
"Tady máš kafe, tak to koukej pěkně vypít ať trochu vystřízlivíš. Dáš na ni chvilku pozor? Jdu za Mattem a pokusím se, aby Adrian neudělal žádnou kravinu. Zatím a Rose buď hodná."
"Já jsem hodná vždycky princezno," protočila oči. Za chvilku, jsem slyšela jak ji klapou boty po schodech. Hmm zase sama s Chrisem a Viky hlídá Adriana.
"Tak co my dva? Nemáš chuť si trošku pohrát.. se mnou?" vážně jsem to řekla? Ale tak ona to je trošku pravda až na to, že bych si raději hrála já s ním, tedy spíše s jeho krkem.
"Ne."
"Ne?"
"Ne."
"Proč!" nenechala jsem se odbýt. No jako žádný takový!
"Jsi opilá Rose, není to správné, ale kdybys chtěla o víkendu mám byt pro sebe. Nebylo by od věci kdybys přišla." To je jakó návrh na strávení společné noci? Hmm.. ehm konec snění spíš konec snění, kdy bych sním byla já v posteli a najednou krvavej vodotrysk, jé kde se tu vzal a měla bych nenápadně zuby od krve.
"To není špatnej nápad," odpověděla jsem a sedla jsem si mu na klín, chtěla jsem ho políbit, ale trošku se odtáhl.
"Jo jestli si to budeš pamatovat."
"Já si to bude pamatovat výborně! Takže mám dorazit sobotu?"
"Jo to bude perfektní aspoň uklidim," chlapy, jestli tam má takovej bordel jako Adrian tak potěž Pan bůh. Nakonec jsem tu konverzaci ukončila já a to dlouhým sladkým polibkem. Pokračovalo to tak, že jsem mu sundala triko. A taky i on mě. Ale dneska to fakt neměla dojít tak daleko to fakt jen prostě to je tak úžasný pocit cítit toho koho milujete hodně blízko u sebe. Moment milujete? Milu- milu-.. áááááááá ne ne prostě toho koho máte rádi. Dobře všichni pochopili, ano? Slyším dobře, že někdo ne? Říká ti něco pomalý a bolestný mučení? Co? Je tu nějaký ticho! Dobře. Jediný, co mi trochu lezlo na nervy bylo to, že jsem slyšela jak někdy pořád chodí po schodech, ale pak hnedka sleze dolů. Jestli sem ten blbeček vleze je mrtvej! A to si teď nedělám srandu! S Christianem jsme byli v trošku pokročilejším stadiu než nás "našel" minule. To našel je v uvozovkách proto, že mě to přišlo snad jako by si to plánoval! Prostě to nemohla bejt náhoda!! Vůbec!!
Takže mi jsme se k sobě tiskly a já cítila jeho teplo, jeho krevní oběh… teda myslím tlukot srdce. Fajn spíš jsem vnímala ten krevní oběh, ale ještě mnohem víc jsem vnímala snad jeho celého. Jeho tělo, jeho sladký rty. No prostě, až na Adriana jsem zapomněla. Což byla asi chyba.
 


Komentáře

1 miselka miselka | Web | 4. září 2010 v 19:37 | Reagovat

pardon že mi to tak trvalo ale bola som úplne mimo tak ja si vás pridám do SB a potom si ma tedda dajte aj vy :)

2 miselka miselka | Web | 5. září 2010 v 13:33 | Reagovat

no už som si ťa pridala potom si ma pridaj aj ty :-)  prepáč že mi to tak dlho trvalo :-) PS: super kapitola

3 Chris Chris | Web | 5. září 2010 v 16:06 | Reagovat

super poviedka! teším sa na ďalšiu kapitolu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama