US- 31. kapitola

29. listopadu 2010 v 14:56 | Lizz |  Upíří sestry
Takže tady opět Nelíí, zdá se mi to nebo tu přidám víc já než Lizz. No to je jedno. Prostě přináším další kapču US, za případné chyby se omlouvám, psala jsem dvě povídky na jednou. Takže, když tam bude něco o elfech nebo vlkodlacích tak se moc moc moc omlouvám :D.. Takže je to z pohledu Rose a musím přiznat, že tohle je trošku smutný na konci, ale nevadí. :D
Tak se mějte.
Pac a pusu
Nelíí
P.S Dokopejte sakra lidi Lizz, aby psala víc a rychlejc. a nezajímá mě, že  toho má hodně, já toho mám taky hodně!! :D



No tak tohle je moc! Jak mi to mohla udělat. Viky se předemnou culila a za mnou stál Adrian. Tu fotku jsem zmuchlala, začala mi pěkně v ruce hořet, jestli má kopie tak dopadnou úplně stejně.
"Jdu si dát snídani," jenom jsem naštavně odešla do obýváku s tabletkami a sklenicí vody.
"Počkej, to je moje," začala Viky.
"Smůla,!" vyplázla jsem na ní jazyk. Když jsem zalezla do svýho pokoje, abych si dopřála tu úžasnou chuť vody s tabletkou, je prostě někdy nevýhodou být upír a slyšet na míle daleko. A to není jen obrazně řečeno, věřte mi.
"Hej Viky čím si Rose tak naštvala, včera byla klidná celkem."
"Já ti ani nevím a co se tu vlastně včera dělo? Když jsem přišla tak jste už oba spali," Jo jo mrška jedna zvědavá, svádí to na to, že je prý taková od přírody, moc jí to nežeru, ale proč ne. Já jsem taky zvědavá a někdy toho lituju.
"Jen jsme koukali na filmy jedli popcorn.."
"A kouřili, chlastali. Je mi to jasný no," mezitím, co si tyhle dvě nesnesitelné bytosti povídali jsem se oblíkla a chtěla razit do školy. Po dlouhý době. Hmm to zas bude. He třeba "omylem" zabiju Sáru. Ale to bude určitě ten největší omyl v historii upírů. Haha nenápadně kolem ní půjdu a opravdu nenápadně ji prokousnu hrdlo. Cejtim se jak ďábel.
Vzala jsem si na sebe svoje celkem obvyklý věci jako černý triko, džíny, pásek s pyramidkami, a samozřejmě černý boty, dneska steelky asi vynechám, no nevadí.
Tak ještě šup do koupelny, á peču na obličej tak či tak už lepší nebude, jenom vlasy a šup dolů.
"Adriane?"
"Ano lásko?" Grrr je mrtvej.
"Brouku, beru si tvoje auto,"
"Co-cože? Hoj počkej!" pozdě, klíčky, jsem už měla já a už jsem byla i autě, no co tak se trochu projde. Ah… mám z toho dobrej pocit. Hi mi připomíná písničku od Divokého Billa "Asi takovej pocit, jako je bodnutím nožem, feťák co hledá zlatou a nemůže za to, že nepřestává se trápit.... nanana," pardon, dost mi už všechno leze na mozek. Hmm auto pěkně vrní. Když jsem příjížděla ke škole viděla jsem Sáru s její partou a dále jsem viděla Chrise, Matta, Tima a jeho pijavici, mám pocit, že mi Matt říkal, že se jmenuje Sam nebo tak nějak. Zaparkovala jsem kousek od nich a hned vystoupila.
"Čau lidi,"
Jé čau Rose," slyšela jsem více hlasně a pak to začalo.
"Dobrý auto," řekl Tim pak to pokračovalo. "Hej si vzala Adrianovi auto?" a poslední od Matta "Kde si nechala Viky?" je sladkej.
"Ehm takže, děkuju za pochvalu. Jo Chrise sem strašně moc zlá a vzala jsem mu auto a Viky. Ehm měla jsem s ní malou rozepři tak se projde s Adrianem do školy a už se na tebe těší Matte, říkala, že jste si to spolu včera užili." Je mi celkem teď jedno jak to dopadlo. Tak či tak v tom budou mít oba guláš. Hmm teď mě ale zajímala jen jedna osoba. Natiskla jsem se k Chrisovi a vroucně ho políbila. Kluci se okolo nás jen smáli a pak jsem ucítila… jak bych to řekla někoho dost nechutnýno. Teď nemyslím Adriana, ten by byl právě teď božím darem.
"Ehm nerada vás dva ruším, teda spíš vás všechny."Jo Sára, ta je nenahraditelný posel pekel. Jen na nás s odporem koukala, kdyby se koukla na sebe. Blé. Vypadala jak dvojče Paris Hilton.
"Jen vám chci oznámit, že se dneska pořádá večírek, jste všichni.. bohužel zvaní. Takže doufám, že nedorazíte, teda možná krom tvého bratrance Rose, ten je fakt k nakousnutí," Jen jsem se začala smát a narovninu jí řekla.
"Tak bacha, aby on nezakousl dřív tebe," prostě mi to hned vypadlo z pusy. "A hele tamhle ti jde, můžeš to jít zkusit," jen se otočila a šla zpátky ke svojí partičce.
"Rose! Kde je moje AUTO!" Nevím proč, ale dneska bude asi ještě zábavný den.
"Je přímo táhle," poukázala jsem na místo, kde jsem parkovala.
"Tě zabiju,"
"Zkus to, uvidíme kdo bude rychlejší,"
"Si sjetá?"
"Kež by!" koukla jsem se na Matta a Viky. Matt jí zlehka políbil a chytl ji za ruku.
"Jo a Adriane, mám tě pozdravovat od Sáry, dneska pořádá mejdan. Aspoň bude zábava," jen zakroutil hlavou.
"Dej mi klíčk," tsee takhle hnusně si o ně říct. Hodila jsem mu je a v klidu je chytil. Začalo zvonit na hodinu, tak jsme celá parta vyrazily do toho ústavu. Teda normální lidi tomu říkají škola nebo vzdělávací areál nebo já nevím. Ale když mi furt někdo říká to samé dokola a dokola přes 1000 let. Přestane vás to bavit.
První hodina, fyzika. Dala se jakžtak přežít. Adrian měl celou hodinu blbý připomínky sem tam se tomu všichni zasmáli. A já se tam vzadu válela po Chrisovi a Matt se lísal k Viky a té to očividně nevadilo. Hmmm tak teď už mě zajímá jak to včera vypadalo.
Další hodina, matika- písemka, angličtina, němčina, biologie, chemie, a nakonec jako zlatý hřeb dne historie. A to jsem si myslela, že třeba cestou sem spadne na učitele třeba cihla a rozmlátí mu hlavu až… ehm jo pardon moje sadistická stránka se probudila.
"Ah jak vidím Slečna Angelsová se nám vrátila."
"Jo bylo mi bez vás doma smutno,"
"Tím se vše vysvětluje," jen zakroutil hlavou a zapsal do třídnice.
Celá hodina byla o Gotice, jo krásný časy, takový depresivní, ale ta architektura. No prostě úžasný.
Všichni jsme se hned sebrali a šli ven.
"Takže dneska všichni u Sáry?" řekl Tim, když jsme se rozcházeli domů.
"Asi to tak bude. Jo hlavně ty Adriane, Sára na tebe prý má zálusk," upozornil ho Matt. S Viky jsme se začali strašně smát. Nepočítám s tím, že by to někdo chápal, ale pro nás to je hodně vtipné.
Došla jsem k chrisovi a rozloučila jsem se s ním, Adrian se radši otočil a šel k autu. Nakonec jsem došla do auta taky a ještě jsme čekali na Viky. No jéjéjé. Nakonec se uráčila přijít. Aspoň něco. Adrian se rozjel jak šílenej, když jsem byla u výjezdu skoro mě klepla pepka. Adrian by si měl zopáknout autoškolu. Ale pak jsem si řikala, že to udělal naschvál ten do koho málem vjel byl Chris. My by jsme to přežili, ať by to dopadlo jakkoli. Ale Chris.
"Co děláš ty debila! Si normální! To se kvůli tobě budeme zas stěhovat nebo co?"
"Včera jsem pro tebe debil nebyl!"
"Co nebylo může být." Adrian jen zakroutil hlavou a vyjel před Chrisem. Já ho zabiju zabiju zabiju! Vím, že to už así slibuju dlouho, ale stejně.
"Hej, kdo je to?" koukla jsem k našemu domu a koho jsem to neviděla. Hope .. počkat není sama. Néé její bratr Brian. Já ho fakt nemám ráda. On je tak. Prostě tak moc nepříjemný. Je nekomunikativní, totální ignorant.
"Hope a Brian, fakt luxusní načasování. Viky nezávidím ti. A než začneš šílet, neřikala jsem ji aby brala sebou toho magora." Vážně ne a skoro jsem zapomněla, že přijede.
"Fajn, nějak se s tim poperu. Super. Béé mám zkaženej den." Vylezli jsme z auta a šli rovnou ke dveřím, kde seděli ty dva.
"Áááá Ahoj, tak moc se mi po vás stýskalo!" Všechny nás na jednou objala a Adrianovi dala pusu na tvář. Brian nám řekl jenom to svoje "Čau" a stál dál mimo houf. Hned jak jsme zalezli do baráku a udělala jsem nám všem vodu s tabletkami nás začala Hope zasypávat otázkami typu "Jak se máš, Co Nového? Kdo s kym a kde s kym,…" no timhle jsme celkem zabili čas, do doby než nás Viky tak trochu vysvobodila. Připomněla nám ten večírek a to mě a Adriana dost chytlo, takže jsme se šli připravit. Vzala jsem na sebe černý mini šaty a vysoký steelky. Vlasy jsem jen nechala vyset dolů. Když už k Sáře tak pořádně. Viky si vzala bílí tílko a džínsy, kozačky a vlasy jen tak do culíku
Adrian na sebe navlíknul černou košili, černý džíny a na hlavě si udělal pěknej rozcuch. Hope a Brian měli na sobě to v čem přijeli, ale zrovna oni dva byli zvyklý cestovat ve velkym stylu. Takže na párty připraveni vždy a všude.
"Ok, tak se lidi nacpěte do auta za minutu jsem tam," všichni jsme si vlezli do auta, Viky do zadu s Hope a Brianem a já do předu k Adrimu. No jo se někdo má, když umí rychleji běhat. Muhahha (ďábelský smích).
Dorazili jsme a párty už byla v plném proudu. Čemu se divit. Jestli je Sára fakt potvora bude tu alkoholu tolik, že by se jím nechal naplnit celý bazén.
"Tak jo děcka jdeme na to." Adrian si pěkně zaparkoval a všichni jsme vylezli ven. Bože, he teď by to mohlo být zajímavý parta upírů jak z hororu letí na všechny a noc se zabarví do ruda. Hmm to je dobrý, na to někdy složím básničku. Vešli jsme dovnitř a na to, že bylo teprve devět hodin, tak už dost lidí bylo mimo.
Vyšla jsem s Viky ven a ty tři jsme snad někde zapomněly.. doufejme. Venku už stáli kluci a v ruce pivo.
"Ahoj," pozdravily jsme jednohlasně. Kluci se na nás podívali, teda samozřejmě kromě Tima, ten měl ehm jiný záležitosti.
"Wow sekne vám to," jen jsme se Viky na sebe zaculily.
"Tak co jdem se napít?" navrhl Matt? Vzal Viky za ruku a já ještě skočila Chrisovi kolem krku.
"Eh Nechutný," prošla kolem nás Sára.
"Jdem se opít, tohle nemá cenu,"
"Souhlasim a mám i nápad co bude potom,"
"Tak to jsem hodně zvědavá."
"Došli jsme ke kuchyni kde byli hektolitry alkoholu.
"Hej Viky něco ti donesu," houkla jsem na ní, když se tam muchlala s Mattem. Tohle dopadne úžasně.
Nalila jsem ji kolu s rumem, teda on to byl z větší části jen rum a protože my se po alkoholu jen tak neopijem tak jsem sebou vzala tabletky, každý jsem tam hodila tři tabletky a párty mohla začít. Došli jsme k těm dvou a dala jsem Viky pití. Hned se napila a hned na ní bylo vidět, že nálada je lepší a lepší. Za pár hodin jsme už byli tak nějak mimo.
"Hmm kde je Viky? A Adrian? To jsem v nebi, že tu nejsou?" jenom jsem se blbě smála. Byla jsem opřená o Chrise na sedačce.
"Ehmm ten debil Adrian někam šel se Sárou a Viky? Sázim na to, že je někde s Mattem.
"Blbé se Sárou, na to se musim napít. Došla jsem ven k baru a na chvíli jsem stála jako přimražená. Bylo venku nějak moc světla. To ne úplněk, já jsem debil. Ne ne ne ne! Nevim jestli vám to někdo řekl, ale upíří můžou mít dítě, ale za určitých podmínek, musí být úplněk, taky si teď nevzpomínám jak to začalo, ale co. Tak jo hledej Rose, hledej.
"Adriane! Rose!"
"Hej Rose, co se děje!"
"Počkej Chrisi pak ti to vysvětlím,"
"Adriane!" Vpadla jsem do jedněch dvěří, ten pokoj byl celej růžovej a na posteli byli dva lidi, nebo spíš aspoň jeden z nich byl člověk.
"Adriane nech toho! Je úplněk! Přestaň!"Shodila jsem z tý postele.
"Cože? Je úplněk, do háje!" hned vstal a zase se oblíkl.
"Ještě, že nic nebylo,"oddychl si.
"Počkej, kde je Viky?" Adrian jen pozvednul rameny.
"Do prdele! Viky!! Viky!" došla jsem k posledním. Pootevřela jsem dveře a hned jsem zaklapla.
"To ne, to snad ne!" sesunala jsem se na podlahu a začala brečet. Došel ke mně Adrian jen se na mě chvíli díval a pak to pochopil.
"Do háje, tak pojď zlato. Jdem se něčeho napít." Zvedl mě ze země a dotáhl dolu k pití.
"Hej, co se stalo! Rose!... Vypadni od ní ty hajzle!" Přiřítil se sem Chris.
"Chrisi nech toho! Prosím! Tohle není tvůj problém. Prosím." Chris to pak nechal a šel pryč. Díky bohu, nevím co bych jinal dělal. Asi bych se nervově zhroutila. Jak se tohle mohlo stát. Ne ne ne ne, Začala jsem brečet ještě víc. Adrian mi nalil půlitr rumu a dal mi do něj několik tabletek.
"Tohle se nemělo stát! Ne jí! Co budeme dělat?!"
"Já nevím," jen mě objal a odvezl mě potom domu, kde jsem nemohla usnout a seděla do rána na sedačce a čekala na Viky.
 


Komentáře

1 RoseCullen Gothic-Death RoseCullen Gothic-Death | Web | 5. prosince 2010 v 14:13 | Reagovat

pěkný blog

2 miselka miselka | Web | 5. prosince 2010 v 21:24 | Reagovat

trochu som sa ppozabudla v čítai kapitol pardon ale nebol čas :-)

3 *Green♥Charlotte* *Green♥Charlotte* | Web | 6. prosince 2010 v 17:38 | Reagovat

ahoj..moc pěkná kapitola..strašně se mi líbí, jak píšeš..nechtěla bys spřátelit??..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama