UD - 2. kapitola

3. července 2011 v 14:15 | Lizz |  Upíří děti
Zdravím. :D
Nelíí je rychlopsavec a tak tu máte další kapitolu. Hádám, že mě to teď bude trvat. Mám Kinga. Spoustu Kinga. A hodlám ho přečíst. Jak Dolores, kterou mám rozečtenou, tak i Misery a Christinu. Stejně jako ty ostatní. A ty, co nejsou od Kinga. Ale to je fuk a nikoho to nezajímá. Hloupé výmluvy, já vím.


Tak a jede se "domů".. Pro všechny upíry je královský dvůr něco jako domov, pro každého se tam najde místo, když někdo potřebuje pomoc. Teď potřebujeme pomoc my. Myslím, že Katarinu, přijmou bez problému, je to plnohodnotný upír, kupodivu. Ale problém bude se Zacharym, už teď my je toho kluka líto. Bůh ví, co se s ním vlastně stane.
Jako obvykle jsem si sbalili věci, teda aspoň já a Viky jsme balili, Adrian si válel šunky a "staral" se o děti.
"Zlato? Nechceš taky pomoc?" Podotkla jsem směrem k adrianovi, protože mě samotnou to nebavilo!
"Ale miláčku, někdo se musí starat o děti."
"Jo mamí! A s tátou hrajeme hru." Objevila se ve dveřích.
"Kate, máš se schovat a já tě pak najdu." Nesnášela jsem, když jí poangličťoval jméno, ale časem jsem si na to zvykla.
Katarina odešla se rezignovaným obličejem ven za Zacharym, který stejně jako jeho matka měl nějaký nucený pocit koukat na jedno místo bez pohnutí. Ale jinak by Zachary po tatínkovi, hnědé vlasy, bledší pleť, ale oči měl po Viky, krásně zelené.
"Už máš volno Adriane, běž si zabalit." Něco si zabrblal a odešel nahoru do pokoje.
"To je strašný s nim."
"To teda, jak s ním vlastně můžeš vydržet?" zachichotala se Viky. Taky jsem nad tím přemýšlela, a dost často. Vždycky jsme se s Adrianem pošťuchovali, jen tak ze sportu. A nakonec jsme si v sobě našli oblibu a prohlásí se jako otec Katariny.. což něco už znamená.
"Tuhle otázku si pokládám už 11 let," respektive je to čas, který jsem s ním strávila.
"Jo, to se ti nedivím." Nakonec jsme všechno, co jsme potřebovali zabalili a všechny děti- včetně Adriana, který bude asi do konce života dítě.
Vzali jsme auto a jeli na vlakové nádraží. Nechali tam auto a šli koupit lístky, jak vždy se to neobejde bez přestupů. Děti z toho nadšení nebyli, ale cesta vlakem se jim líbila a dokonce i usnuli. Oba se, ale měli čím zabavit. Měli sebou hromadu knížek. Nutili jsme je už dřív, aby pořádně četli a všechno, jo s Viky jsme docela přísné matinky, ale ono když vychováváte dva upíry, a jeden už má v sobě oheň.. a do doslova. U Katariny se už objevil její element, což je oheň ..kupodivu.
Oba dva to sice jsou skoro "lidské" děti, ale obou dvou chutnají krevní tabletky. To jsme s Viky i tušily, takže zásoba tabletek je na místě.
Asi za deset hodin, s různými přestupy a tak dále.. jsme se kupodivu dostali do Rumunska, kde na nás už čekali strážní dvora. Byli jsme samozřejmě očekáváni, dali jsme vědět dopředu a pro královské se udělá vše co je nutné.
Strážní koukali na děti trošku vyjukaně, ale nic nenamítali. Nasedli jsme do auta a já se svezla na sedačku. Bohužel já neusnu všude jako děti nebo jako Viky.
Dorazili jsme na dvůr, kde jako obvykle byly hloučky upírů, kteří se doslechli že přijedeme. Vystoupili jsme jako první a naše děti stáli za námi. Když se prodrali před nás rozzářili se jim očíčka, v životě nic takového neviděli a myslím, že se jim tu bude líbit. Jen ty hloučky upírů byli zděšení. Samozřejmě všichni poznali, že Zachary není upír, ale dhampír. Byla to rána pro všechny… ale nikdo nic nenamítal, zatím. Všichni si milerádi počkají na verdikt královny.
Sluha nás odvel do pokojů. Katarina dokonce dostala svůj. A já byla ráda, že taky bude chvilku ticho. Fakt vtipné, moje dcera je hyperaktivní. V to sem nikdy nedoufala.
"Pane Bože. To zas byla cesta…" složila jsem se na postel a rozplácla jsem se tam na šířku.
"Jo a to ještě není večer a není tady královna." Naklonil se na de mě a poté mě lehce políbil na rty.
"Jo.. Katarina.. podle mě ji přijmou, ale Zachary. Musíme stát při Viky. Myslím, že by ji to hodně zasáhlo." Posadila jsem se koukala z okna, které bylo téměř přede mnou.
Jo za těch pár stovek let jsem to tak nějak přejela tenhle zvyk. Něco se děje, jdu si pročistit hlavu k oknu a zírám z něj jak nějaká fetka.
Adrian se šel mezitím kouknout za Katarinou a šel pozdravit nějaké známé. Taky začal někde i rozhlašovat, že se vezmeme, tak to jenom přes mojí mrtvolu! No ono by to šlo, mrtvá jsem.. jenom jak se provede to "přes" mojí mrtvolu. Dobře zase uvažuju nad různýma blbostmi jen, abych nemusela čelit realitě. Což se mi ani nechce. Fajn.
Nakonec jsem hejbla s tím mým líným zadkem a šla se umýt. Naložila se do horký vody, jo po deseti hodinách ve vlaku? Horká voda dělá zázraky. Potom jsem se musela i sama se sebou hádat jestli z tý vody vylezu. Ale nakonec moje víc aktivnější stránka vyhrála, kupodivu.
Oblíkla se do svý krásný černý barvičky, vlasy spletla do copu a mohla jsem se jít projít. A budu si muset dojí k holiči, protože mám ty vlasy už zase moc dlouhý, už je mám pod prdelí, a není to taková sranda se o to starat a furt se s tim někde tahat. Jedním slovem, otrava. Vyšla jsem ven a hned naproti mně měla Katarina pokoj. Vešla jsem dovnitř a ona seděla před televizí a čučela na MTV. Klasika.
"Nechceš se jít projít?" otočila na mě hlavičku a její vlásky se jí padly z ramen na záda.
"Jasně a půjde s námi Zachary a teta Viky?"
"Ti se k nám připojí až večer. Hej ty ses ani nepřevlíkla? A mazej!" s protočenýma očima vstala a šla vytáhnout nějaký věci z kufříku. Myslím, že ani jednoho z rodičů nezapře. Má ráda černou, ale díky bohu za to, že je víc podobná mě. Až na ty oči. Má je hnědé až skoro do černa. Je to jediná zvláštnost, která se docela dobře zakecá. Hodila na sebe černý tílko, tmavě modrý džíny, vlasy si dala do drdůlku. Měla krásné dlouhé hnědé vlasy, a kdyby je měla nakulmovaný vypadala by jak panenka. Nasadila si boty a mohli jsme vyrazit. Jak jsme chodili po chodbách tak myslím, že Katarinu tolik upírů rozrušovalo, takže se mě chytila za ruku a hned byla klidnější. Provedla jsem jí po celém zámku a pak jsme zakotvili v parku.
"Tady jsem poprvý uviděla tvého tatínka." (informace v jednorázovce psané k US). Jo jakoby to bylo dneska.
"Tady jste se do sebe zamilovaly?" Málem jsem vyprskla smíchy, ale vydržela jsem to. Díky Bohu.
"Ne, tady jsme se s tvým tatínkem dělat naschvály. Byl to můj první den u dvora, nebylo to tak dlouho, co se ze mě stal upír." Katarina mě pozorně poslouchala, viděla jsem na ní, že jí to zajímá.
"Mámí.. naučíš mě ovládat můj element?"
"Samozřejmě, nebylo by dobré, kdyby si tu pobíhala v plamenech."
"Morbidní představa." Konstatovala.
"To teda." Kupodivu mě samotný se to stalo, ale tak to jsem opravdu nechtěla zmiňovat a nestalo se to za dobrých okolností..
"Tak co dámy? Na procházce?" vplížil se za námi Adrian a zvedl Katarinu do náruče. Ta se samozřejmě hned zachichotala a objala svého tatínka kolem krku.
"Jo, akorát jsem říkala, že jsem tě tu poprvé viděla… vlastně po druhé…Jo! Představoval ses mi na nádvoří!" Adrian trošku zrudl. Věděla jsem proč, tady jsem ho načapala s jednou holkou, ale to jsem svojí dceři vážně řikat nechtěla.
"Zlato? Neříkala si detaily, že ne?" šeptal a měl trošku zděšený výraz.
"Seš blázen?" Adrian jen pokrčil rameny a dal Katarině pusu na čelo.
"No nic dámy. Musím se jít připravovat a vy by jste měli jít taky. Večer nás královna přijme a při té příležitosti je i banket."
"Jupíí." Zajíkla Katarina , a to neví co jí čeká. Představování se u královny. Přísaha.. bože ještě jí to musím všechno vysvětlit. Samozřejmě o upíří hierarchii už všechno zná a zná i ten postup co jí čeká. V tomhle jsme s Viky byly velmi přísné. Ale stejně jen tak pro jistotu si to zopakujeme.
"Tak dobře, pojď s námi je víc práce. Najdeme někoho, aby ti udělal nějaký hezký účes na hlavě a vybereme nějaké šaty.
Katarina seskočila od Adriana jako malá kočka a utíkala hned za mnou. Chytla mě za ruku a s úsměvem na tváři si to se mnou kráčela do pokojů. Hmm ještě musím skočit za Viky než to všechno začne.
 


Komentáře

1 The VelííQ The VelííQ | Web | 16. července 2011 v 15:18 | Reagovat

Je to super, jen tam máte nějaký nesrovnalosti. Z toho, co psala Lizz jsem pochopila, že když odjížděli do dvora, tak těm dětem je 15 a tady jim je jedenáct. By chtělo dopilovat... ;) Jinak ještě detail: ...tady jsme se s tvým tatínkem dělat naschvály... chvíí tam začali... :)

2 The VelííQ The VelííQ | Web | 16. července 2011 v 15:18 | Reagovat

*chybí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama