UD - 4. kapitola

7. července 2011 v 20:52 | Lizz |  Upíří děti
Nelíí psala a psala a psala a tohle napsala. Nechtějte po mě intligentní úvody. Na to mám moc Sekai-ichi a čokolády. xD :P :D


"Tak co!" vybafla jsem na Viky, hned co otevřela dveře a bylo mi jedno, že mě uslyší ta stará čarodějnice. Tedy vlastně moje oblíbená tetička z matčiny strany. Vůbec, stejně by ji měl už brzo někdo vystřídat. Má zastaralé zvyky. A je mi jasné, že Zacharymu tu dovolila být jen díky tomu, že je to dítě Viky. Jinak by takovou shovívavost neprokázala.
"Všechno je to dobré, jen na něj musíme dávat větší pozor. Prý za každou chybu draze zaplatí, ale já nedovolím, aby udělal chybu." Celá jsem se rozzářila a objala ji.
Modrá a červená skvrna vedle sebe. Skvrny jsou fajn.. někdy. Ale… ano to bacha, mám lepší šaty, než jsem měla minule. Musím najít dvorního krejčího. Ty šaty jsou úžasný.
"Tak, jo.. jdem za dětmi a Adrianem. Ten taky bude nadšenej, že tam musí být s nimi sám. Jen, co jsme se blížili ke stolu, tak jsem viděla, že tam Adrian mluví nenuceně s nějakou cuchtou… teda počkat, on jí odbývá. Holka máš smůlu.
Objala jsem Adriana ze zadu kolem krku a políbila ho na tvář. "Zlato neviděl si naší dceru," samozřejmě to naší dceru jsem zdůraznila.
"Taky tě rád vidím miláčku.. Jo, myslím, že tancuje se Zacharym..." holka naproti si odkašlala a já se na ní zadívala. Docela pěkná, černý vlasy, zelený oči, dlouhý nohy.. fialový šaty. Moment.. něco mi tu nesedí. "Jo, Rose dovol, abych ti představil svou sestru Andy." Měla jsem co dělat, aby se mi neotevřela pusa překvapením. To mi nemohl ten debil říct dřív, že má sestru.
"Pane bože… ehm teda myslím těší mě." Postavila jsem se před Adriana a podala jí ruku.
"Ahoj Rose, tak ráda tě poznávám, moc jsem toho o tobě slyšela! Už se těším až se budete s Adrianem brát…" švitořila a švitořila těžko uvěřit, že je to Adrianova sestra. Nakonec mě objala a řekla, že musí ještě ně co zařídit.
"Děláš si, ze mě srandu?"
"Proč zase?" Dělal jakože neví.¨
"Co si komu zase kecal se svatbou. No pane bože!! Co tohle znamená!"
"Uklidni se zlato," chytil mě za ruku a strhl si mě k sobě na klín. "moje sestra ráda přehání, to je vše." Jo to budete mít asi dědičný.
"Fájn, jdu najít Katarinu. Zatím.. uvidíme se večer, pokoj jen samy pro sebe."rošťácky jsem se usmála a políbila ho. Bylo vidět, že mu to je líto, že odcházím, ale tak. On to přežije.
Prošla jsem celý sál, nakonec jsem našla Viky jak stojí u parketu a kouká. Myslela, jsem si, že tam stojí jako obvykle jen tak a čumí. Ale koukala se na Zacharyho a Katarinu jak spolu tancují.
"Je na ně krásný pohled." Jo oba dva jsou roztomilý.
"Jo sluší jim to spolu. Teď jsou ještě malý, ale co za pár let a za pár let, taky máme naplánovaný nějaký výlet."
"Výlet? Já mu na nějakej výlet kašlu, jestli ji chce ať si pro ní přijde. Sem se neodváží. A při nejhorším to nějakým způsobem zařídím."
"Jako minule? Necháš se zajat a pak tě tam budou mučit?" nadnesla ironicky.
"Nebuď drzá."
"Ty seš mladší. Můžu si dovolovat." No počkej!
"Jo já zapomněla stará senilní babičko." No babičko, tak maximálně pra pra pra pra pra babičko. Nebo aspoň k mému věku, který mi zrovna vypadl z hlavy, ale já si vzpomenu.
"Ti dám babičku, hele jde ti nápadník."
"Vtipné." Dělala jsem na ní ksychtíky a ona se jen smála mé dětinskosti, dokud se za mnou neozval hlas, který jsem do konce svého věčného života nechtěla slyšet.
"Zdravím tě krásko." Strnula jsem, naježeli se mi všechny chloupky a zběleli mi klouby na rukách jak jsem je zatínala v pěst. Pak jsem se pomalu otočila a nasadila nucený výraz.
"Zdravím Logene. Co pak bys rád?" ať nechce tančit, jenom to ne! Prosím.
"Rád bych tě vyzval k tanci, pokud ti to nebude vadit."
"Jistě ráda." Přeci jen je to syn královny a koukalo na mě dost jeho fanynek. O kterých si myslím, že jsou totálně pošahaný, ale budiž. Zrovna se tancoval valz, který sem měla celkem ráda, pomalej, nemusí se moc přemýšlet nad kroky. Pohoda. Dokud na vás jeden debil nezačne mluvit.
"Sluší ti to."
"Díky." To samý nemůžu říct já tobě. Blé kdo mu vybíral tu zelenou.
"Co jsem slyšel, tak si to dala do kupy s Adrianem a máš s nim dokonce dítě." Nějakej moc chytrej ne?
"Jo vadí ti to snad?!" byla jsem krásně chladná a taky jsem se za to chválila.
"Vůbec ne.. pořád seš kus." Sjel mi rukou trošku níž, než vyžadovala poloha pro tanec. To ať si hošánek odpustí, chytla jsem ho za ruku a nezapomněla tu svojí trošku obalit ohněm.
"Já vím, ale kdo si hraje se sirkami tak se může spálit." Díky bohu tanec skončil a on mě odvedl zpátky k Viky, kde u ní stály už i děti.
"Děkuji za tanec, Rose."
"Taky, užij si večer Logene." Uklonil se a odešel.
"Zabít, vykastrovat, otrávit utopit…."
"Mamí, co je to vykastrovat?" ptala se Katarina.. Viky se začala šíleně smát a chudák Zachary nevěděl, která bije.
"Na to se běž zeptat tatínka." Jen se usmála a cupitala za Adrianem.
"No tak Rose, tohle není Rasputin. Nemůžeme si hrát jako tehdy v Rusku." Ježiš to mi ani nepřipomínej. No to vám ani nebudu řikat co máme já a Viky společného s Rasputinem, charašo?
"Škoda. Ale není to špatná představa… dobře.., jdem se napít?" Viky přikývla a Zachary šel poslušně za námi. Vzali jsme si skleničky s krví a Zacharymu jsme dali vodu s tabletkami. Je to jen taková jistota a šli jsme si sednou k Adrianovi, který se pokoušel vysvětlit Katarině, co je to kastrace. Jen mě uviděl zpražil mě pohledem a já jen nenuceně pokrčila rameny. No, co ať si zvyká, jí přece nebudu všechno řikat sama. Tse.. na to jsem až moc línej upír.
"Mamí, táta mi to nějak nedokáže vysvětlit a já se začínám nudit. Nemůžu se jít koukat na televizi?" Zmetek malej nevděčenej.
"Ty si unavená nebo co?" vnukla ji myšlenka, že bude dělat strašně unavenou a tak ji dovolím jít na pokoj.
"Joo, strašně moc unavená." Dodala i nenucené zývnutí.
"Jo jasně.. zítra tě zapíšu na bojová umění a uvidíš co je to únava." Jenom se na mě trošku zděšeně koukla a rezignovaně si sedla a něco si brblala.
"Víš, co je zajímavé Rose? Dneska jsme spolu skoro vůbec netančili." Hudba zněla jako salsa nebo rumba a mě bylo jasné co plánuje. Hrát si na hříšný tanec.
"Tak to musíme napravit." Usmála jsem se na něj a on mě vzal na ruku.
Ten tanec, ano vypadalo to jako hříšný tanec a většina upírů, taky koukala na nás. On si to užíval a já spíš vnímala jeho než okolí, takže jsem to ani moc neřešila. Asi po dvou skladbách jsem měla dost a musela se jít napít.
"Unavená mami?" škodolibě se na mě podívala Katarina.
"Vůbec ne… běž si hrát s ostatníma…za chvilku už půjdeme." Usmála se a jako poslušná holčička šla za hloučkem malých upírů, co tam někde skotačili, samozřejmě nezapomněla vzít i Zacharyho, který z toho neměl tak velkou radost jako ona.
"Taky vás to tu baví?" tázala se Viky už trošku znuděně.
"Mě to bude spíš bavit až potom." Odpověděl Adrian a já mu podpatkem dupla na nohu. A trošku jsem u toho zrudla, Viky dělala obličej jako- hmm Adrian stejnej uchyluj vždy a všude. V čemž má pravdu, je to úchylek, ale ne takovej jako dřív. Změnil se a dost, taky jsem na tom odvedla nějakou práci. Nechci se vychloubat.
Asi za hodinku jsme sebrali děti, které se rozdováděli a šli jsme na pokoje. U pokojů jsme se rozloučili s Viky a Zacharym, popřáli jsme jim dobrou noc a šli dál k našim pokojům.
Katarinu jsme uložili do postele s nebesy, dělala, sice že hned půjde spát, ale jenom co jsme zaklaply dveře zapnula televizi a na něco tam koukala. My s Adrianem už byli jinak zaneprázdněni.
Jen, co jsme byli v pokoji, mě začal líbat a pomalu, ze mě stahoval šaty, pod kterými jsem neměla téměř nic. Což byla výhoda, ale u ně? Prát se s knoflíkama a páskem. No byla to makačka. Nakonec jsme měli krásně strávenou, trošku divokou noc.
 


Komentáře

1 Nelíí Nelíí | Web | 7. července 2011 v 23:35 | Reagovat

Kde si vzala tu čokoládu?? Chcu taky!!! :P

2 The VelííQ The VelííQ | Web | 16. července 2011 v 15:34 | Reagovat

Opět... Je jim teda 11 nebo 15? :D :D Každopádně se moc těším na pokračování... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama