SČ sraz

10. října 2011 v 17:33 | Ethan |  Výplody jednoho chorého mozku

Zdravím!

Ne, neumřel jsem, jen jsem zase změnil pohlaví a jméno. Taková drobná nepodstatná změna, kdy nad Lizz vyhrál Hajzl nebo taky Ethan. Což si ale většina z vás jistě všimla. Kdo ne, tak smůla.

Ale proč vůbec začínám psát, tenhle víkend se konal SČ sraz v Plzni. A víte, některé věci by byla škoda časem zapomenout, takže se musí napsat. Ne, nepředpokládám, že bych to zapomněl jen tak, protože… Ale popořadě.



V pátek jsem se z autoškoly hezky proběhl na autobusák, nasedl a vyrazil směr Praha, z čehož jsem byl trochu vykleplej. Víte, je to velký město a tak vůbec. V Praze mi ten bus málem ujel, protože Nuselák je prostě Nuselák. Ne, nikdo neskákal, ale byl moc hezky zarvanej. Ostatně jako vždycky, když se na něj náhodou dostanu. Jasně, není to nijak často, ale… No, prostě z dvaceti minut na přestup byly najednou mínus dvě minuty. Naštěstí pro mě, tam ten autobus ještě stál. Takže jsem nastoupil a hurá do Plzně.


Mimochodem, musím poděkovat Dartemisovi za jeho skvělé a geniální chleby, které mi v Ejpovicích zachránily život. Padal jsem hlady. Takže jsem snědl chleby, nazul boty a v Plzni vystoupil.

Mimochodem, Pijavice (Isabela), Zmetek (Matty), královna Brystianne a Hovado (Jimmy) tam už čekali a nějakou dobu vyřvávali Hajzleeee!


Takže jsem vylezl ven, všem hříšníkům nakopal a mohlo se jít dál. (Víte, vážně nesnáším, když někdo moje jméno čte po anglicku, zní to vážně, vážně, vážně hodně blbě.)

Ale popojdeme dál. Šlo se na autobus (trojebus, tramvaj nebo nějaký jiný šmejdstvo MHD - vážně to neumím rozlišit :D) a rovnou k Pijavici domů. (Kde přes všechno její ujišťování doopravdy bordel nebyl - dokud jsme ho tam neudělali :D)

Dopředu říkám, že nemám časové souvislosti, takže to bude zmatený guláš všeho a ničeho.


Mimochodem, byl jsem znovu a tentokrát naživo pasován na rytíře kulatého skleněného stolu a to přímo od královny hašlerek a mečem osudu. Stejně tak byli pasovaní i ostatní - včetně Pijavice - královny hašlerek. (Ok, ok… Lady věštecké Pijavice Milostivé, já vím.)


Viděl jsem Repo! Zase. A zase si ho zazpíval. Jasně, ještě pořád to neumím nazpaměť jako někdo *nenápadně ukazuje na Pijavici*, ale koho to žere? Vážně, kdo by to byl řek, že moje sestra je tak labilní a otec tak nebezpečný? (A matka mrtvá, ale co už. Jo a já tam vlastně ani nejsem :D Teda jsem, ale ne jako já. *je přece na KAŽDÉ misi*) Ale víte, když sestra zpívá nejdřív: Dad, I hate you, go and die! potom přeladí na: I didn´t knot I´d love you so much načež to naprosto zabije: I´m free at last. A to ani nezmiňuju Seventeen, vážně… Ta písnička je tam jak pěst na oko. *nemá jí rád*

Ale jdeme dál. Pil jsem kečup! A když říkám pil, myslím tím pil. Brčkem. Legrace. MILUJU KEČUP!

No nic, jdeme dál. :D


Isa se mstila houslím. Fakt nevím za co, ale… Jasně, bylo jim sto deset a pomstily se taky, navíc sousedi z nás jistě měli radost, takže je to jedno.

Ono vůbec je Pijavice tak nějak muzikálně založená. To byly bubny, housle… Housle, které posloužily jako bubny, kytara a ty přerostlé housle. (Cello se tomu tuším říká). Prostě multifunkční využití.

Načež následovalo milion šest mozkovymejvacích videí. Víte, o tohle se musím podělit. It´s raining man! *boom!*

Hon na lupiče a dramatický odchod na záchod také stály za to.


Pak se šlo spát - Dartemisi, nebij mě - čertík rozhodl, že budu s královnou. xD Jenže znáte ten pocit, někde sedíte a chce se vám strašně spát, lehnete do postele a nejde to. No, tak přesně něco takového se dostavilo. Navíc, než každý popřeje dobrou noc každému - nějakou dobu to zabere.

Jenže jsme nespali pořádně ani hodinu a začal vřískat budík. A vypínejte budík, kterej neznáte. Jo, to byla švanda.

Ráno jsme… No vlastně jaksi nevstali. Ne přesně na čas. Ale co, stane se.

Snídaně. Víte, normálně po ránu nejsem schopném snídat. Vlastně se mi dělá při pohledu na jídlo lehce zle, ale když Pijavice měla paštiku a puntíkatou hořčici? Nedalo se odolat. xD

Mimochodem, víte, že strouhat zmrzlej sejra je sranda a vlastně to jde líp než ten normální? Jasně, trvá to jednou tak dlouho a ta chňapka není nic moc na chytání toho sejra, je z něj strašnej bordel okolo, ale pořád se strouhá líp.

Vařily se totiž špagety. Ano, pořád žijeme a ano, vážně nám dokonce chutnaly. Ostatně, jak by mohlo nechutnat něco s tunou kečupu a tunou sejra?

Po obědě jsme se trochu proběhli, aby Mattymu neujel- A já už vím na co jsem zapomněl! Čepičky jsem vyráběl! Všichni dostali vlastní alobalovou čepičku s anténkou - i Matty, nehledě na to, jak moc proti nim protestoval a pak si stejně nechal tu kuchařskou.

Což mi připomíná, stali se z nás jezdci Apokalypsy. Hajzl jakožto Bída, Pijavice coby Mor, královna Válka a Matty Hlad. A vyrazilo se do ulic. V čepičkách a s mečem osudu. Loučení s Mattym bylo smutný. Fakt. Ale jsem chleba. A už jste někdo viděl chleba brečet? Nicméně chleba, pomazánka (královna) a máslo (Isa) byly odděleni od Hladu a nebyly z toho nijak nadšení. Vlastně nebyly vůbec nadšení a dávali to náležitě najevo. Myslím, že v okruhu… No několika ulic dejme tomu, bylo jen pár lidí, co nás neslyšelo. A celé to ještě dorazily zavřené Levné knihy. Já toho Hannyho CHCI! No nic. (To mi zase připomíná, že jsme měli autogramiádu do Klíče. :D Chudák Klíč. xD)

Načež jsem se vyválel. Jen na zemi samozřejmě. Ale znáte to, dokud se Hajzl nevyválí není spokojenej. A z Války se nám stal Válkohlad. A tak čtyři jezdci Apokalypsy rozdávali radost. Mávali na všechny a když jim ti zamávali zpátky, tak jim zatleskali. A tak jsme se protleskali až do obchodu. Mimochodem, když cestou uslyšíte: "Ty znám, ty jsem potkal na nádraží!" pobaví to. V obchodu to bylo v podobném duchu, vysvětlit, co jsme zač, proč máme čepičky, zamávat, nakoupit a vypadnout k houpačkám. A tam si našli kamarády. Když víte, když je někdo lempl a neumí to roztočit, nezbyde mu nic jiného než otravovat okolí. Sem tam si poslechnout narážku na to, že jste ukradl blesk (zařvat si na každého, kdo to řekne :D), utekl z blázince, je zhulenej a tak.

"A támhle ta je z vás nejnormálnější."

*myšlena Brystianne*

"Jasně, my jsme jenom dva."

Ale protože je prudce inteligentní houpat se v dešti… A pak ještě skákat do louží, vrátili jsme se dovnitř a filmový maratón mohl začít.

Víte, zjistil jsem, že jsem opravdový kulturní barbar. Dívčí válku jsem nevidě, RRRrrr jsem neviděl, Drákuloviny jsem neviděl… A přitom jsou to všechno tak fajn věci. Obzvláště, když si místo těch postav představujete, kdo ze Strážců to je.

Jonathan-Árký hlídkuje před hrobem Lucy-Rochelle.

Lucy-Rochelle, vyleze ven a začne na něj volat, ale protože je Jonathan-Árký poněkud pomalejší chvíli mu to trvá, než mu to dojde.

Padne návrh na útěk a…

J-A: "Ale to nejde já jsem zasnoubený a ty jsi… mrtvá."
L-R: "Nejsem. Jsem nemrtvá."
J-A: "A já nejsem nezasnoubený." … "Jsem solidní."

L-R: *ukáže výstřih* "A tyhle snad ne?!"



Mina-Isa je už pokousaná a má rozhovor s J-A.

M-I: "Udělal bys pro mě něco?"
J-A: "Cokoliv."

M-I: "Tak si sáhni."
J-A: "S radost- NE!"
M-I: "A teď si sáhnu já!"



A takhle to pokračovalo. Takovej Janah…

Drákula-Lorian o Van Helsingovi - Shaunovi: "Stará krysa…"
Renfield-Janah: "Kdeeeeeee?"



A moje: "Dejte mu klystýr!"



A tak dále a tak dále. Vypisovat všechno by bylo na dlouho. Pusťte si film, zeptejte se na obsazení a bavte se. :D



Vznikly cedule, který se mi tu budou blbě popisovat, protože jsou ukazovací. Většina z vás můj FB má, je to ve fotkách.

Nicméně tentokrát se neponocovalo tak dlouho - ačkoliv je to sporné. Když nadáváte na Eragona, intr a snažíte se prodebatovat kde co… Chvíli to zabere.



Pak přišla neděle, den, co by se měl zakázat, protože popravdě, se mi odtamtud ani trochu nechtělo. Dokonce jsem se zeptal svého otce, jestli by mě nechtěl adoptovat. Neprošlo to.

Nicméně dokoukali jsme RRRrrr a Janahovi znova pustili Drákuloviny. Musel se přece vidět, ne? *vyprskne smíchy, protože si vzpomene na toho smajlíka*

A když pro doplnění atmosféry máte vodnici, kterou se dá dělat ta super mlha, jako oni tam měli… :D



Pak se znova vařily špagety. Tentokrát s rozmrzlým sýrem, kterej… ale to už jsem říkal.

Navíc jsem si vyhlásil pyžamovém den. Takže tentokrát se šlo na autobusák s čepičkami, mečem osudu a já v pyžamu. Švanda.

To, co se dělo v autobuse shrnu hláškou ukradenou z FB od Brystainne.

"A ty to taky žereš stejně jako ona?"
"Hmm... nevim, nás je jenom sedm.

A to jsme, prosím, měli vážně jenom hašlerky s čajem a sýrem. Mňamka, kdyby to někoho zajímalo.

No a pak se dojelo do Jihlavy a ráno zkoušení z pedagogicky. Nechutný návrat do reality. :D

P.S.: *o den později si na něco vzpomene*
V rámci představování kdo hraje koho jsme měli sdružení anonymních alkoholiků. Legendární bylo Mattyho: "Jsem lady Devine a Rihanna vypadá jako já." :D
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama