UD - 14. kapitola

14. ledna 2012 v 22:32 | Lizz |  Upíří děti
Bla bla bla a tak dále. :D Nemůžu nic psát, protože se musím jít zeptat Lathenie jak to bylo s tím Richardem. *prostě ho to zajímá*

Rozčilovat se nemělo smysl. No vlastně mělo, já budu mít lepší pocit a pročistím si karmu. Kam jsem dala ty meditační korálky?!
"A co kdybychom..." začala jsem větu a nikdo by neměl mít potuchu o tom, co jsem chtěla doříct.
"Ne.." řekla hned Viky..
"Ale byla by to sranda.." usmála jsem se jako andílek.

"Rose... tyhle nápady by jsi mohla dělat tak před dvěma stoletíma, kdy na tebe nemohli vnitřní tajný organizace a měla jsi podlacenou mafii..." zamračila se... ehm.. To asi nikdo neví, že? Jednu dobu, jsem byla členkou mafie …. Jakuzy... nevím, kdo o ní slyšel..taková malá organizace.. od nich mám tu katanu jen tak mimochodem.
"Mafii?" Koukla na mě Katarina...
"Viky... dáváš mojí dcři informace, který pro její morálku nejsou moc dobrý.." zakřenila jsem se. A ona je protočila oči.
"Hele... mě je jedno, že si byla členkou mafie, sekty, církve, provedla jsem jednu revoluci a byla si nájemný vrah, ale tohle neuděláš!" Všichni koukali s otevřenou pusou.. a to u Zachary, který většinu času udržoval chladný klid. Jen jsem se na ně kouknula a usmála jsem se jakoby nic...
"Super a to, že jsem pomohla zabít Al Caponovy prezidenta Kennedyho říct nechceš?" Teď už nečučeli všichni jen s otevřenou pusou, ale vytřeštěnýma očima..
"Ne.. to jedno z mála jsem chtěla vynechat.." Ach moje milovaná hodná sestřička. "Fajn... takže tenhle návrch by jsme měli zamítnutý."
"A co se vlastně vyklubalo naší v Rose v hlavince?" Adrian si z toho všechno musel asi zapálit.. a já z toho měla chuť na cigaretu taky.
"Chtěla udělat poprask ve škole.. tak velký, že by třeba omylem zabila pár studentů, lovců a Chrise." řekla to až pomalu sakrastický tónem. Jako pardón, ale každý nápad je dobrý! Aspoň v téhle sitaci. Tak furt je to lepší než rovnout narvhnout, tak co bando vrhneme se jen tak na úkryt lovců? Jo.. to už se udělalo jednou a padnulo i několik upírů a navíc, jsme tu teď jen my... a já bych si nikdy neodpustila, kdyby se něco stalo Katarině, Zacharymu..Viky nebo komuko-li kdo je víceméně z naší rodiny.
Hmm, ale chtělo by to nějakej plán. Tak jo teď ho vymyslet.... mmm na to jsem nikdy moc nebyla, Viky je tady racionálnější, i když ho teď nesnáším, pořád v tom je dost osobních věcí a to zatemňuje mozek.
"Neni to nejhorší nápad." dodala jsem.
"Rose..." přišel ke mně zezadu Adrian.."Zase nemůže to být taková zábava.."
"Zábava?!" koukla znova Katarina... zajímalo by mě, co si myslí: Ach moji rodiče jsou stvůry, co se baví zabíjením lovců.. kam jsem se to narodila?
"Ne, není to zábava.. jde jen o to, abychom mohli znovu normálně žít. Žít bez toho, aby nás Chris sledoval, nebo někomu z nás ublížil, chápeš?"
"Jo... Dobře.. takže, můj tatík je vlastně lovec, jo?" Slyšela jsem jak mi Adrian zavrčel do ucha a já do něj lechce dloubla loktem.
"Ano... proč?"
"Mě neublíží, kdyby se něco semlelo... ale proč?"
"Využití? Seš nejspíš jedna z mála, co existuje? Jestli ne jediná? Víš jaká je šance, že se upír dobrovolně vyspí s lovcem? Nulová.." Jen si povzdechla a chtěla něco dodat, ale to už jí přerušila Viky.
"Prostě tam zítra půjdem. Ve škole nám nic neudělá a navíc ve škole máme převahu, a i když jsem Rose ten nápad zavrhla, pořád to může být plán B, nebo úniková cesta pryč."
"Souhlas.." usmála jsem se.
"Ale nikdo neudělá, žádnej průser, abychom to museli použít! Musejí udělat chybu oni! S tím taky souhlasíš Rose, že ano?" škodolibě se usmála.. Tohle na ní miluju, ten škodolibý úsměv. Budu vraždit.
"Ale jistěže.." zašklebila jsem se pak na ní.
"Dobře, teď jděte všichni chrupkat... " usmála se na nás Viky.
"Ehm mami? Je teprve osm večer?" V tom se na Vikyiným obličeji objevilo stuhnutí a panika..Ach moje milá sestřička přišla o ponětí času. To jsem trochu vyprskla smíchy.
"Takže plán B... Zachary, Katarino jděte udělat popcorn a vodu s tabletkami a my najdeme nějakej film, a stímhle souhlasíš ty Viky?" zazubila jsem se a Adrian za mnou se taky zasmál.. Samuel došel k Viky a položil jí ruku na rameno a v tu chvilku sebou cukla.
"Ehm jo jasně.. dobrej nápad."
"Já vím." opáčila jsem a sedla jsem si k notebooku, "Tak co si dáme dneska? VanHelsing? Dracula? Blade? Ehmmm Repo: The genetic opera?"
"Jojo!! Repo!!" zařvala Katarina z kuchyně a Viky jen souhlasila.. a zaborukala si písničku s názvem "I remeber.." jen jsem se usnála a připojila notebook k televizi a počkala na naše dva dorostky, kdy přinesou dlabanec.
Usadili jsme se všichni do křesel a sedačky. Já si sedla k Adrianovi, nečekaně. A vedle nás si sedla Katarina se Zacharym... a Katarina ho chytla za ruku? Ehm tak dobře... Viky se schoulila do křesla a naproti ní do křesla si sednul Samuel, který se poslušně jako pejsek díval taky. Ale abych to zkrátila... nebyl to večer plný neočekávaného.. a hrůzného dívání se na vtipné rozřezávání těl a vyrabovávání hrobů a koukání na nedolátelného vykrádače těl, nad kterými jsme slintali mi děvčata, ale večer plný zpěvu... a tím, myslím, že jsme zpívali všichni... kromě Samuela, který nebyl zvyklý na náš tradiční večer s Repo a jeho písničkami, která rodina Angelsů musela povinně znát. Teď mě jen mrzí, že jsem neobsadila roli Amber Sweet, byla bych stokrát lepší jak Paris Hiltonová a měla bych tam scénu z Graverobberem.. Ach.... Film skončil a popcorn byl snědený, voda s tabletkami taky, Viky podřimovala v křesle, Katarina ta chrápala na Zacharym, Zachary byl plně vzhůru a já s Adrianem? No... my se hodlali odebrat do ložnice. (Muhahhaha)
"Zachary? Můžeš jí prosím odnést do pokoje?" lechce jsem potom zívla.
"Jasně.." usmál se na mě a opatrně vzal Katarinu do náručí... Na ty dva byl hezký pohled.. škoda, že jsou částečně příbuzný...Moment, co to tu plácám, nic takovýho!
Katarina si jen zamručela a něco zablábolila ze spaní a přivinula se k Zacharymu, který se tomu jen usmál a šel s ní nahoru.
"No a co my dva?" Adrian se na mě drze usmála a přivinul si mě k sobě a lechce mě políbil.
"My? Půjdeme spát.. zítra je škola.." vyplázla jsem na něj jazyk, který se pokusil zkousnout, ale já byla rychlejší.
"To nemyslíš vážně" zaúpěl..chudáček.. moc ho trápím... pokrčila jsem rameny..
"Máš hotový úkoly?" koukla jsem na něj vážně..
"Seš zlobivej kluk... "zamračila jsem se, ale pak sem se usmála.."Asi tě budu muset ještě chvilku doučovat.." zavěsila jsem mu ruce za krk.... a pak si Samuel trošku odkašlal a držel Viky..
"Jestli mě omluvíte, půjdu dát Viky do postele a přeji vám klidnout dobrou noc.." Díky tomu, že byla tma.. a že jsem mrtvá, tak jsem se nečervenala, za živa by to asi šlo.. ale takhle... jen jsem zabořila hlavu k Adrianově hrudi a vyprskla smíchy..
"Tobě taky Sammy.." podravil ho Adrian a zabořil mi hlavu do vlasů a taky se začal smát..."Tak aby netrhl partu, tak svojí dámu taky odnesu do postele.." ani jsem nestihla nic říct a držel mě v náruči... "Dobře.. já nic nenamítám."
"Ještě, aby jo." usmál se.
"Drzej.." protočila jsem oči..
"Ale no tak nebuď naštvaná, ještě nás čeká dlouhá noc.." jen jsem vykulila oči... Jako neříkám, řekla jsem, že ho nebudu trápit.. ale já chci taky chvíli spát... A já ten spánek taky už nějakej ten pátek potřebuju!
"Jo.. počkej až usnu.. to si pak můžeš kecat, co chceš.." znova jsem na něj vyplázla jazyk... a on mě už nesl nahoru. Položil mě pěkně na postýlku.... a hádejte, co bylo dál? Jen vám řeknu, že hned poprvý jsem se mu na to vybodla a hodlala usnout.. a musím uznat, že Adrian škemral, dlouho škemral, ale já pak nějak usnula, a moc jsem ho nevnímala. Co si dalšího pamatuju? Jak zvonil budík v 7 ráno. Oba nazí v posteli a já se šla radši částečně oblíct. Vzala jsem si na sebe spodní prádlo a černý tričko.. Vyšla jsem na chodbu a chtěl jít do koupelny. Narazila jsem na Sammyho jak vychází v trenkách z koupelny... Počkat … nespává on v pyžamu?
"Rušná noc?" optala jsem se ho a vykopla ho z koupelny dřív než mohl odpovědět...
 


Komentáře

1 Sasanka Sasanka | Web | 22. ledna 2012 v 15:03 | Reagovat

Tadáááááá!
Vsadím svoje boty a levou kulku, že zíráš s pusou otevřenou, až ti lupou panty.
Sasanka žije! :D A Sasanka se vrací :D
Ehm... Na starý kolena, když se mi ty osmnáctiny tak hezky blíží, jsem zase začla blogovat. No, začla blogovat je možná silný slovo. Ale mám v plánu se tu trochu ohřát :) Hlavně toho musím hodně dohnat :D
Ehm.. popravdě? Tuhle kapitolu jsem nečetla. Protože mi jaksi chybí návaznost. A mám problém se zorientovat, po takové době. Jen jsem ti chtěla oznámit, že jsem z5, neboli z6. :D
A že to všechno doženu, na mou duši, na psí uši :D
xoxo :-P

2 Sasanka Sasanka | 22. ledna 2012 v 18:36 | Reagovat

Miji milí dvijči... nevím, jak na tom tvoje bránice u mě pochodí, protože jsem nějak opustila bezduché a vtipné povídky... Jako prvního v zásobě tam mám úchylnýho sériovýho vraha a hned potom souboj upírů a vlkodlaků :D Nevím, nevím :D Rozhodopádně se budu snažit už jenom kvůli tobě vymyslet něco vtipnějšího :)

3 Sasanka Sasanka | Web | 4. února 2012 v 17:23 | Reagovat

Jo, ehm... to jsem zase já (PŘEKVAPENÍ) :D Mám pro tebe takovou lukrativní nabídečku, dvojče moje :D prolejzala sem si starý články na blogu (ostlgie je strašná svině) a náhodou jsem narazila na glosu, kterou jsme společně tvořily. A musím říct, že jsem se popadala smíchy za břicho. A tak si říkám.. co takhle vytvořit nějakou novou? :D Dej vědět. MucQ (neboj, nemyslim to vážně)
*na tváři se ji objevil výraz "i když..."*

4 Sasanka Sasanka | Web | 8. února 2012 v 14:58 | Reagovat

Ano, afina byla naprosto legendární :D Už jsem jednoho zoufalce našla, tak to zase uděláme jako posledně? Nejdřív tam napíšu svoje glosy já (zase červeně), pak ti to pošlu a jsi na řadě (modře - a tentokrát jen jednín odstínem, ok?) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama